kpt. Božena Ivanová (Jméno získané sňatkem)

Její rodiče se pod falešným jménem Fialovi 1931 odstěhovali do Ruska za prací, kde její otec získal pracovní pozici ve zbrojovce, a to ve městě Podolsko u Moskvy. Sama Božena Koutná se za nimi vydala se svou babičkou o dva roky později. Následně se odstěhovali do Luhanska (Ukrajina), ale závod, jehož byl její otec součástí, se musel kvůli příchodu fronty evakuovat, a tak se přemístili do Omska, východnější části Ruska. Dále se stěhovali do Alma Aty (Kazachstán), kde se dozvěděli o nově vznikající československé jednotce v Buzuluku. Do Buzuluku přijeli roku 1942. Zde se zapojila celá rodina Koutných. Matka Anna Koutná se stala kuchařkou náhradního pluku, otec Antonín byl v kulometné rotě a Božena Koutná se učila ve škole a byla vedena jako vojín. 17letá Božena se po ukončení školy přihlásila k odvodu, podstoupila kompletní výcvik a tři seskoky padákem k získání parašutistického odznaku. V Przemyšlu se seznámila se svým budoucím mužem Pavlem Ivanem, slovenským pilotem a četařem. Následně byla roku 1945 převelena k výcvikové jednotce, kde působila do konce války. Při odchodu do výslužby získala hodnost poručík a do podzimu roku 1945 žila se svou rodinou v České Třebové. Svého muže si vzala v říjnu 1945, se kterým měla dva syny. V roce 2011 získala Božena Ivanová u příležitosti oslav 28. října hodnost nadporučíka. V současné době je členkou ČsOL, držitelkou medaile Za zásluhy o Pardubický kraj (2018), Za hrdinství (2019), medaile připomínající 75. výročí od konce Karpatsko-dukelské operace (2019). Dále získala hodnost kapitána v. v. (2019). Je "čestnou občankou města Česká Třebová". Životním krédem paní Ivanové je myšlenka Oscara Wildea, který napsal: „Žít, to je ta nejvzácnější věc na světě, neboť spousta lidí jenom existuje“.