Marie Rybková (Jméno za svobodna nebo rodné)

Byla ženou listonoše a tovární dělnicí ve firmě na filtry pro masky, ale byla především spolupracovnicí K. Votroubka a jiných v odboji. Podílela se na rozšiřování ilegálního časopisu V boj a pomáhala rodinám, ve kterých byl jejich člen souzen. 8. října 1942 byla zatčena a odvezena do Pardubic. Německá tajná policie ji věznila v Drážďanech a Litoměřicích, kde se rozhodlo o jejím uvěznění do bavorské věznice Bernau na dva a půl roku. Celou věznici 23. března 1945 osvobodila americká armáda a M. Fišarová byla volná. Roku 1954 byla zvolena do Národního shromáždění za ČSS (obvod Pardubice). Dále obhájila svůj mandát roku 1960 a 1964. V Národním shromáždění setrvala až do jeho konce 1968 a po federalizaci Československa působila ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění do roku 1971.