Ing. Josef Schneeweiss

V Moravské Třebové žije od roku 1945. V tomto roce se tam jeho rodiče přestěhovali v rámci přesídlování. Jeho otec pracoval jako lékař nejdříve v Moravské Třebové, později se vrátil do Boskovic. Jeho matka pracovala v administrativě v lékařské ordinaci, později jako účetní v České spořitelně v Boskovicích. Má bratra, který pracoval jako ekonom v Nejvyšším kontrolním úřadě v Brně, a sestru, která celý život pracovala jako zdravotník.
Studoval nejdříve na gymnáziu, poté na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci, obor textilní technologie a stroje.
Po škole se vrátil do Moravské Třebové a začal pracovat v Hedvě nejdříve jako textilní technolog strojů a zařízení, později ve výzkumném středisku, které časem i vedl.
V roce 1962 se oženil, jeho žena pracovala jako ekonomka v zemědělském zásobování a jako účednice na MÚ. Mají spolu dvě děti, syn je učitel na Integrované střední škole v Moravské Třebové, dcera pracuje jako asistentka ve škole v Kunčině.
Ještě na gymnáziu vstoupil do turistického spolku a po návratu do Moravské Třebové se znovu zapojil do aktivit. Spoluzaložil dětský vodácký oddíl, postupně vznikl i vodácký oddíl pro dospělé. Cca v roce 1970 svou aktivitu zaměřili i na cykloturistiku.
V roce 1966 získali opuštěný areál kuželkárny v Moravské Třebové a celý spolek tam přestěhovali. O rok později se zapojili do dotační akce a dostali 100 000 Kčs. Během tří let celý areál přestaveli a dodnes slouží všem spolkům.
Cca od roku 1967 vedl celý oddíl a to až do svých 70 let, kdy se postu ze zdravotních důvodů vzdal a předal ho Mgr. Heleně Kopřivové.
V roce 1968 uspořádali první ročník Vandru skrz Maló Hanó, který existuje doteď.
Od roku 1972 organizovali cykloturistické akce pro veřejnost a zároveň i první zahraniční cestu z Drážďan na Rujánu.
V roce 1974 proběhla další cykloturistická zahraniční akce, tentokrát od Sofie k moři a podél pobřeží. Později podnikli také pěší přechod pohoří Fagaraš v Rumunsku, přechod Vysokých Tater atd.
V té době pořádali také vícedenní zimní akce na běžkách na Šumavě, V Krušných horách, v Tatrách atd.
Pravidelně se také účastnili i akcí pořádaných v okrese, například s poličským spolkem do Žďárských vrchů.
Organizovali přejezdy řek, získali i nákladní automobil určený k transportu lodí. Lodě si částečně i sami vyráběli.
V roce 1972 se dostal do ústřední komise Klubu českých turistů a v roce 1976 do ústředního výboru Klubu českých turistů, kde pracoval až do roku 1993.
Stal se průvodcem a vedl specializované cykloturistické zájezdy, projeli celou Evropu.
Kvůli zdraví své manželky skončil s funkcionářskou činností a celkově omezil své sportovní aktivity.
Díky jeho aktivitě se povedlo zavést systém značení cykloturistických tras tak, jak viděli v zahraničí. Pustil se také do údržby značení pěších tras, pracoval na tom až do roku 2020.
Získal nejvyšší vyznamenání Klubu českých turistů za funkcionářskou činnost a další aktivity. Má také titul Zasloužilý mistr turistiky a Zasloužilý cvičitel.
V roce 2010 obdržel Cenu města Moravská Třebová za mimořádnou aktivitu v oblasti sportu a tělovýchovy, především za dlouhodobou práci s dětmi a mládeží.