Hvězdoslav Stefan

Hvězdoslav Stefan vystudoval Rašínovo klasické gymnázium v Hradci Králové a v roce 1940 jednoroční abiturientský kurz na Obchodní akademii v Chrudimi. Provozoval vodní turistiku. Byl členem Sokola. Spolu s bratrem Benignem se přihlásil do akce "1000 nových pilotů republice", pro svůj nízký věk ale stihl do okupace absolvovat jen teoretickou část. Po okupaci Československa se zapojil do ilegálního odboje (Obrana národa). Při ilegálním přechodu hranice byl v roce 1941 zatčen, odsouzen a uvězněn v Bayreuthu. Po osvobození věznice v dubnu 1945 se vrátil do Československa. Spolupracoval s velitelstvím americké armády a státními orgány a byl jmenován vládním komisařem pro město Nejdek. Za činnost v odboji a dobu vězení byl vyznamenán v roce 1946 prezidentem Benešem "Československým válečným křížem". V roce 1945 v mimořádném letním semestru zahájil studium medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, promoval v roce 1949. Poté začal pracovat na ORL oddělení v Kolíně. Po nástupu komunismu byl nucen nastoupit jako vojenský lékař do armády a v roce 1952 byl převelen na nově založenou Vojenskou lékařskou akademii v Hradci Králové, kde setrval do jejího zrušení v roce 1958. Poté pracoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, věnoval se urologii a pediatrické chirurgii. V 60. letech byl z politických důvodů uvolněn z armády a převeden do civilní služby. Od roku 1960 pracoval jako ordinář a od roku 1982 jako primář Oddělení dětské chirurgie Fakultní nemocnice v Hradci Králové až do doby odchodu do důchodu v roce 1989. I poté se věnoval urologii a působil jako konzultant. Zajímal se také o historii (publikoval monografii o Karlu Rokitanském). Napsal asi 200 odborných publikací. Byl třikrát ženatý a měl celkem čtyři děti: Hvězdoslava, Libora, Reginu a Reného.