Ivan Štefan

Obecnou školu, měšťanskou školu a dvouletou hospodářskou školu vystudoval Ivan Štefan v Hradci Králové, Střední zemědělskou školu s maturitou navštěvoval v Poděbradech. Věnoval se kanoistice a turistice. Po studiu nastoupil do zaměstnání a nějaký čas pracoval na Podkarpatské Rusi. V říjnu 1936 nastoupil vojenskou prezenční službu u Pěšího pluku 11 v Písku, poté sloužil ve Vimperku. V roce 1938 se zapsal na Vysokou školu zemědělskou v Praze. V prosinci 1939 se svým bratrem Aurelem a několika kamarády odešel do zahraničí, chtěli se přes Balkán dostat k československé zahraniční armádě ve Francii. V Žilině byl ale zadržen četníky a dopraven na česko-slovenskou hranici, podařilo se mu opět uprchnout a v malé loďce se dostat za Budapešť. Tam byl zcela vyčerpaný opět chycen maďarskou policií a převezen do vojenské nemocnice v Komárně. Po propuštění byl internován v Budapešti a poté transportován zpět na Slovensko. Během transportu se mu podařilo znovu utéct a v dubnu 1940 se dostal do Bělehradu a přes Balkán do Francie. Byl nasazen na frontě, od 18. 6. 1940 byl oficiálně pohřešován, byl zraněn a zajat Němci. Ze zajetí se mu podařilo utéct do neokupované části Francie a žil jako uprchlík v Marseille, kde byl mimo jiné odkázán na pomoc Ústřední pomoci Čechoslováků. Po okupaci zbylé části Francie Němci byly tyto jeho styky patrně příčinou jeho zatčení v prosinci 1942. Byl vyslýchán gestapem a v květnu 1943 převezen na Pankrác do Prahy. Po odsouzení byl převezen do Mnichova a popraven.