Marta Valterová (Jméno získané sňatkem)

Byla jednou ze známých členek českotřebovského Sokola, bydlela v dnes již zbořeném domku čp. 837 v Riegrově ulici. Narodila se jako nejmladší ze tří sourozenců dne 2. ledna 1908 v čp. 837 v rodině strojvedoucího Josefa Pazourka a jeho manželky Emílie, rozené Rollerové. V první třídě obecné školy vstoupila Marta, tehdy ještě Pazourková, do místní jednoty Sokola. Sokolským ideálům zůstala věrna po celý život. Jejími prvními cvičitelkami se staly paní Beranová, paní Beršíková a v pozdějších letech Beta Rejmanová. Marta Pazourková se zúčastnila všech sokolských sletů s výjimkou toho posledního v roce 1948, kdy jí účast znemožnily zdravotní důvody. Na sletu v Bělehradu v roce 1930 cvičila s Emílií Blažkovou z Trávníka jako jedna ze dvou třebovských sokolek. O dění v obnoveném Sokole se paní Valterová živě zajímala i v pozdním věku, kdy se pravidelně scházela s dalšími bývalými třebovskými sokolkami a navštěvovala místní slavnostní sokolské akademie.

Paní Marta Valterová prožila celý svůj život v rodném domku čp. 837. Riegrova ulice a Splav byly místem jejích dětských her, kde si spolu s dětmi z okolí užila mnoho taškařic. O svém dětství a mládí dovedla paní Valterová poutavě vyprávět. Byla poslední pamětnicí „starého Splavu“ a skutečnou živou kronikou. Naslouchat jejím vzpomínkám na sousedy a obyvatele okolních starých chaloupek bylo skutečnou radostí.

V roce 1943 se Marta Pazourková provdala za Antonína Valtera, rovněž člena Sokola, o něhož v době jeho nemoci, kdy byl po šest let upoután na lůžko, vzorně pečovala.

V naprosté fyzické i duševní kondici se s námi paní Marta Valterová nečekaně rozloučila dne 21. března 2000, krátce po svých dvaadevadesátých narozeninách.