Narodil se 29. 1. 1922 ve Výprachticích. Vystudoval gymnázium v České Třebové (1941) a krátce pracoval v kartáčovně v Jablonném nad Orlicí. V roce 1942 vstoupil do kněžského semináře v Hradci Králové, na kněze vysvěcen 29. 6. 1947. Po znovuobnovení Junáka v květnu 1945 mohl uskutečnit svůj sen z dětství - stát se skautem. Absolvoval lesní školu, ve družině Dikobrazů (odtud jeho skautské jméno). Po kněžském svěcení se stal vedoucím diecézního skautingu. První kaplanské místo vykonával v letech 1947-49 v Nové Pace, poté krátce v Horní a Dolní Branné. Působil mezi mladými, pořádal duchovní cvičení. V roce 1948 a 1949 se za rozšiřování oběžníků a pastýřských listů kardinála Josefa Berana dostal do rozporu se státní mocí. V letech 1950–59 se skrýval na samotě Zabylí u Poniklé, kde byl 29. 4. 1959 zatčen. V srpnu 1959 byl v Hradci Králové odsouzen k pěti letům vězení. Po roce propuštěn na amnestii z věznice ve Valdicích. Poté až do dubna 1968 vykonával manuální práce v cihelně a na pile. Po vrácení státního souhlasu k výkonu duchovního povolání krátce působil v Dolním Újezdě u Chocně a od června 1968 až do září 1993 administrátorem a později děkanem v Lanškrouně. 19. 7. 1991 v Hradci Králové rehabilitován. Od října 1993 sloužil jako duchovní správce v Černožicích nad Labem. V roce 1996 se vrátil do Lanškrouna, kde o rok později dne 27. 9. zemřel. Jeho skautské jméno Dikobraz převzali do svého názvu lanškrounští skauti. V kostele sv. Václava je umístěna pamětní deska od Zdeňka Kolářského.