Narodil se v Kropáčově Vrutici (okres Mladá Boleslav) v rodině účetního Bedřicha Rérycha. Po studiu na reálce v Mladé Boleslavi vystudoval malbu u profesora Maxmiliána Pirnera na Akademii výtvarných umění v Praze. V letech 1912 až 1919 pobýval v zahraničí, zejména v Itálii, Švédsku a Rusku, kde ještě studoval a zdokonaloval svou malířskou techniku. Náměty pro své obrazy také získával v USA (1919-1920), Holandsku a Francii (1921). Malířská tvorba nemohla poskytovat pravidelný zdroj příjmů, a proto ještě vystudoval profesuru kreslení a deskriptivní geometrie. Od roku 1923 působil jako středoškolský profesor v Praze, České Třebové a Německém (Havlíčkově) Brodě. Na českotřebovském gymnáziu učil pouze jeden rok. Od 1.9.1926 do 31.8.1927. Na odpočinek odešel v roce 1957.
Zabýval se krajinomalbou, portrétní tvorbou, grafikou a také plastikou (B. Němcová, K.H. Borovský …). Vystavoval v Hořicích, Táboře, Brně, České Třebové a v Praze (třikrát v Rubešově galerii). Napsal několik divadelních a rozhlasových her, v rukopise zanechal rozsáhlé Vzpomínky. Příležitostně se věnoval scénografii. Jako krajinář byl ovlivněn impresionismem. Zemřel v Havlíčkově Brodě.