Zasloužilý učitel, funkcionář mnoha místních spolků. Z železničářské rodiny, po dokončení pardubické reálky 1903 u dráhy i nastoupil. Pro slabší zrak změnil zaměstnání a stal se učitelem. Absolvoval řadu zkoušek, na jejichž základě mohl učit např. francouzštinu, psaní na stroji, obchodní nauky, náboženství, a to i na školách pro slepé či hluchoněmé. Od r. 1911 pobýval v Brandýse. Působil v Sokole, byl duší Okrašlovacího spolku i čtenářskoochotnické jednoty Tyl, jednatel pěv. sboru Žerotín. Podíl na práci místní školní rady, Červeného kříže, spravoval studentskou noclehármu při KČT. Pracoval v Ústřední matici školské. Od 1932 do smrti psal městskou kroniku. To vše mimo své hlavní, učitelské povolání.