Doc. RNDr. Radim Nováček

Radim Nováček se narodil 21. 3. 1905 v Ústí nad Orlicí jako jediný syn vedoucího úředníka Okresního úřadu Karla Nováčka. Matka zemřela, kdy mu bylo 14 let. Po maturitě na gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval přírodopis a chemii na přírodovědecké fakultě UK v Praze (doktorem přírodních věd byl promován 30. 10. 1928). Od roku 1929 působil jako asistent v Mineralogickém ústavu prof. Dr. Františka Slavíka. Před druhou světovou válkou (v letech 1929 až 1939) pracoval v Mineralogickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po úspěšném absolvování vysokoškolských studií a vykonání státních zkoušek a rigoróza se v roce 1936 habilitoval pro obor mineralogie. Spolu se svým kolegou mineralogem z Národního muzea Karlem Tučkem napsal knihu "Naše nerosty, jejich sběr a určování". Po uzavření českých vysokých škol po 17. listopadu 1939 se Radim Nováček stal pracovníkem Národního muzea v Praze. Působil zde od listopadu 1939 do začátku října 1941. Radim Nováček zavedl (a zdokonalil) na tehdejší dobu moderní mikrochemické metody analýzy nerostů a minerálů. Zabýval se kvantitativní mikrochemickou analýzou zvláště druhotných uranových nerostů. Metodu chemické analýzy dokázal aplikovat i v případech, kdy měl k dispozici jen miligram zkoumaného vzorku. Stejně dobře zvládal sledování morfologie a optických vlastností krystalů. Stanovil například chemický vzorec vzácného minerálu johannitu a vzorec uranopilitu. Po Radimu Nováčkovi byly po jeho smrti pojmenovány i dva minerály - nováčekit a metanováčekit.

Po obsazení Československa v roce 1939 se Radim Nováček zapojil do ilegální práce v rámci domácího odboje. Koncem dubna 1941 zahájila ilegální odbojová skupina "Julek" provoz dvou radiostanic fungujících v éteru pod krycím označením "Har" a "Magda". Dešifrováním pokynů od řídící centrály GRU a šifrováním připravených zpravodajských depeší určených pro GRU byl Josefem Jedličkou pověřen právě Radim Nováček. Radim Nováček vykonával obdobné šifrovací a dešifrovací práce i pro depeše, které "procházely" zpravodajskou skupinou docenta Vladimíra Krajiny. Tyto depeše ale byly určeny československým zpravodajcům, vedeným Františkem Moravcem, kteří pracovali v Anglii ve prospěch exilové vlády Dr. Edvarda Beneše.

Radim Nováček byl zatčen gestapem 10. října 1941. V průběhu akce zatýkací komando gestapa jeho byt zcela zdemolovalo. Mnoho jeho rukopisů tak bylo zničeno, některé byly zcizeny a následně "přemístěny" do Německa. Byl vězněn na Pankráci a podroben výslechům v Petschkově paláci. Ještě před svým zatčením získal Nováček pro zpravodajskou činnost i kolegu mineraloga z Národního muzea Karla Tučka. Při brutálních výsleších jej však nevyzradil. Stejně tak nevyzradil další odbojáře ze své skupiny: mineralogy Františka Slavíka - krycí jméno "Pták" (náhradník Radima Nováčka) a ani Ludmilu Slavíkovou. Ti pak pokračovali v Nováčkově práci, hlavně v šifrování zpráv. Z vězení posílal Radim Nováček svým příbuzným a spolupracovníkům motáky se zprávami. Ty psal slámou ze slamníku na listy toaletního papíru. Místo inkoustu používal rozpuštěné tabletky proti zácpě nebo i vlastní krev. Motáky byly vynášeny z prostor věznice vložené do tunýlků pro tkanici v pase prádla, které bylo předáváno k vyprání jeho rodinným příslušníkům.

Z Pankráce byl Nováček 15. listopadu 1941 převezen do Terezína. Stanným soudem v Praze byl pak následně za dva měsíce odsouzen za velezradu k trestu smrti. Začátkem února 1942 byl spolu s dalšími 645 Čechy deportován do koncentračního tábora Mauthausen. V pátek dne 13. února 1942 byl Radim Nováček v odpoledních hodinách popraven. Úřední zpráva, která byla zaslána jeho otci, konstatovala úmrtí na zápal plic.

Posmrtně (15. prosince 1945) byl Radim Nováček prezidentem republiky vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Dne 3. listopadu 1946 ústecká veřejnost uctila památku svého významného rodáka odhalením pamětní desky na jeho rodném domě v Ústí nad Orlicí v Lázeňské ulici čp. 562. U příležitosti 25. výročí úmrtí byl Radim Nováček oceněn vědeckou Medailí Emanuela Bořického. Stalo se tak na veřejné části zasedání vědecké rady přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze dne 23. února 1967.
Radim Nováček byl posmrtně jmenován profesorem.