Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Ivan <br />Hanuš

Ivan
Hanuš

Ivan Hanuš se jako student Lékařské fakulty v Brně zapojil do odbojového hnutí po komunistickém puči v roce 1948 a v roce 1949 byl zatčen a odsouzen 17. listopadu Státním soudem v Brně a 12. prosince 1950 Nejvyšším soudem v Praze za velezradu a vyzvědačství k 25 letům odnětí svobody, ke konfiskaci majetku, k pěněžitému trestu 50 000 Kčs a ke ztrátě čestných práv občanských na 10 let. Trest vykonával v Plzni na Borech, pak v uranových dolech na Příbrami a v Jáchymově a ve Valdicích. Propuštěn byl po 11 letech v roce 1960. Pracoval jako dělník, řidič tramvaje, řidič sanitky.

Rehabilitován byl Krajským soudem v Brně 19. září 1990.

Zdeněk <br />Špitálník

Zdeněk
Špitálník

Historik a kurátor.
Narodil se 24. února 1987 v Havlíčkově Brodě. S rodiči bydleli v Jiříkově, po roce se přestěhovali do Vepříkova, v současné době bydlí a působí v Praze. Po ukončení základního vzdělání absolvoval osmileté gymnázium v Chotěboři. Následovalo studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vojenská historie je jeho asi největším koníčkem, který přesahuje z práce do volného času.
Od roku 2007 působí jako externí pracovník knihovny Referátu historických fondů Vojenského historického ústavu Praha, konkrétně jako správce mapové sbírky.
V roce 2012 se stal kurátorem sbírkových fondů stejnokroje a výstroj a vexilologie.
Působí v Komisi vojenské symboliky a tradic. Specializuje se na historii československé armády první poloviny 20. století a na civilní odívání ve stejném období.
Je autorem řady článků a spoluautorem mnoha výstav.

Svatopluk <br />Čajánek

Svatopluk
Čajánek

Svatopluk Čajánek studoval textilní školu v Ústí nad Orlicí. 2. dubna 1949 byl na základě udání zatčen - odveden přímo z vyučování do tehdejší tzv. Kubešovy vily, následně převezen do Pardubic. Po třech měsících vazby byl, za přítomnosti nucené přítomnosti svazácké skupiny z Ústí, při veřejném přelíčení odsouzen za pobuřování, ublížení na cti prezidentu republiky, hanobení ústavních činitelů, popuzování a šíření poplašných zpráv k 6 měsícům tuhého vězení s návrhem na převýchovu v PTP. 

Rehabilitován byl Okresním soudem v Pardubicích 1. listopadu 1990.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava
Otakar <br />Machek

Otakar
Machek

22. 12. 1906 - 9.3. 1943

Narodil se 22. 12. 1906 v Ústí nad Orlicí. Pracoval jako úředník okresní nemocenské pokladny. Na podzim roku 1940 pověřen vedením odbojové organizace "Obrana národa" za spolupráce členů Sokola pro oblast Ústí nad Orlicí, Brandýs nad Orlicí, Kyšperk, Jablonné nad Orlicí a Žamberk. Skupina vyzrazena při velkém zatýkání v České Třebové. Otakar Machek byl zatčen 8. 3. 1943 a převezen do Pardubic. Z obav o svou rodinu a možné vyzrazení spolupracovníků při dalších výsleších spáchal dne 9. 3. 1943 sebevraždu.

Václav <br />Červinka

Václav
Červinka

29. 12. 1844 -  11. 11. 1929

Prozaik, autor memoárů a hudebních skladeb. Jeho bratři byli básníci Otakar a Miloš Červinkovi.

Vystudoval akademické gymnázium a vyšší státní hospodářské učiliště v Maďarsku. Po ukončení studíí se věnoval řízení velkostatků mezi nimi i Riegrova panství v Malči. Roku 1872 vstoupil do služeb F. L. Riegra jako ředitel velkostatku Maleč a Modletín. V roce 1874 se oženil s Riegrovou dcerou Marií.
Patřil k nejrozhodnějším stoupencům zápasu o naše národní a politické znovuzrození. Patřil k aktivním organizátorům hospodářského života v regionu.
Umělecký zájem dělil mezi literaturu a hudbu. Psal povídky převážně z venkovského a studentského prostředí. Společně s manželkou Marií zkomponoval cyklus Slovanských zpěvů a Blaník. Je autorem jednoaktové komické opery "Dal si hádat", napsal scénickou hudbu k Stroupežnického Našim furiantům. V rukopisu "Pamětní kniha Malče" zachytil život na velkostatku. Krátce po smrti F. L. Riegra vydal z manželčiny pozůstalosti "Vzpomínky z mladých let F. L. Riegra", ke kterým napsal zajímavý úvod.

Některé své práce publikoval Červinka pod pseudonymem Q. F. Renatus.

Konec života prožil na zámku v Chotěboři, kde i zemřel.

František <br />Rieger

František
Rieger

10. 12. 1818 - 3.3. 1903

Byl český politik.
Narodil se v Semilech, vyrůstal na rodinné usedlosti s mlýnem a pilou, která patřila jeho otci. Při křtu dostal jméno František Josef Jan. Už ve škole se projevoval jako bystrý a nadaný chlapec. Při setkání s českou knihou se v něm probudil vlastenecký cit, který jej táhl k Praze. Tam se nechal zapsat na prestižní akademické gymnázium, kde byl jeho třídním profesorem Josef Jungmann a Rieger mu pomáhal s vytvářením slovníku českého jazyka. V této době začal publikovat své prvotiny. Ve čtyřicátých letech 19. století se seznamoval s různými osobnostmi sdruženými do vlasteneckých kroužků. Po dokončení studia pracoval na rodinném mlýně a přitom tajně od roku 1837 studoval v Praze práva. Po prvním ročníku otce překvapil vynikajícím vysvědčením a tím získal svolení k dokončení studia. Po absolvování fakulty začal pracovat ve státní službě jako úředník u trestního soudu. V roce 1842 byl zatčen pro podezření z pomoci polským emigrantům a tím skončila jeho kariéra ve státní službě.
V roce 1853 se oženil s dcerou Františka Palackého Marií. Měli spolu tři děti Marii — spisovatelku a libretistku, Bohuslava — právníka a historika a Libuši — pracovala v ženském hnutí. V letech 1860—1874 vydával Slovník naučný (Riegrův slovník naučný). Byla to vůbec první česká obecná encyklopedie. Má jedenáct svazků a jeden svazek doplňků. Celkem tedy 12 712 stran a přibližně 80 000 hesel. Vycházel v nakladatelství I. L. Korber. V současné době je digitalizovaný v rámci projektu Národní knihovny ČR Kramerius. Po roce 1861 se Rieger orientoval na spolupráci se státotvornou českou šlechtou. Sám dosáhl roku 1897 povýšení do šlechtického stavu.
František Ladislav Rieger zakoupil v roce 1862 velkostatek v obci Maleč a sám ho aktivně spravoval. Byl spoluzakladatel Národní (staročeské) strany. Po celá tři desetiletí stál v čele české politiky. Na sklonku osmdesátých let se stále více ukazovalo, že má kritiky a politické odpůrce v mladočeském hnutí. Většina národa ho, ale uznávala a jeho jméno se stalo symbolem národního snažení. Zemřel v roce 1903 a je pochován na vyšehradském hřbitově.