Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
František <br />Bálek

František
Bálek

Spisovatel, redaktor, orientalista-sinolog, autor detektivních a dobrodružných příběhů.
Narodil se ve Starém Sedle na Sokolovsku. Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval v Holicích. V letech 1945-1947 studoval gymnázium v Prachaticích. Po těchto studiích od roku 1947 do roku 1950 pracoval jako pomocný dělník v Chotěbořských kovodělných strojírnách. Potom odešel do ČKD Děčín. V této době ukončil maturitou přípravný kurz pro pracující zamýšlející studovat na vysokých školách. Následovalo studium Vysoké školy politických a hospodářských věd. Uprostřed studia přestoupil na obor filozofie a začal studovat čínštinu a dějiny Dálného východu. Na sklonku šedesátých let začal publikovat kriminální příběhy s dobrodružnou zápletkou a posléze i realistické romány, jako redaktor autor mezinárodněpolitických článků.

František <br />Bačkovský

František
Bačkovský

František Bačkovský byl významným českým nakladatelem, knihkupcem a spisovatelem. Používal pseudonymy Vlastimil Benátský, J. Procházka, František Černý. 

Po obecné škole v Krucemburku studoval gymnázium v Chrudimi a Německém Brodě. Poté vystudoval filozofii na Karlově Univerzitě v Praze. V letech 1878-1891 byl suplujícím středoškolským profesorem na gymnáziu v Německém (dnes Havlíčkově Brodě). Pak se rozhodl učitelskou dráhu opustit. V Praze si roku 1899 otevřel knihkupectví s antikvariátem v Žitné ulici. Rozvíjel i nakladatelskou praxi - vydával naučnou literaturu, českou beletrii, knihy pro mládež. Jako podnikatel však příliš úspěšný nebyl.
Byl také spisovatelem, autorem různých prací mluvnických a literárně-historických, které se týkaly zejména doby národního obrození. Aktivně se účastnil diskusí o českém pravopise. Byl zakladatelem a redaktorem literárních časopisů Studentské listy, Literární obzor, České listy, Literární věstník a Novočeský archiv.

Kvůli zdravotním problémům, kdy v důsledku přepracování onemocněl a téměř oslepl, ale také díky obavám z finančního úpadku ukončil 29. listopadu 1908 dobrovolně svůj život skokem do Vltavy. Jeho tělo bylo nalezeno až v únoru 1909 u Kralup. Pohřben je v Chvatěrubech, poblíž místa nálezu.

Petr <br />Musílek

Petr
Musílek

Petr Musílek se narodil 17. října 1945 v Chotěboři, kde dosud žije. Vystřídal několik dělnických profesí, je básníkem a prozaikem. V letech 1979 - 1983 vedl v Chotěboři poetické divadélko Sondy, později byl předsedou Klubu přátel literatury v Chotěboři. V 80. letech vydal básnické sbírky Tichý svědek a Věci našeho života, v 90. letech pak soubor meditativních próz s názvem Kniha dluhů, cyklus povídek Bazič a Cestovní deník - pásmo postřehů, zamyšlení a aforismů. Od mládí publikuje také časopisecky. Narodil se v Chotěboři v poválečné době. Po absolvování základní školy začal navštěvovat učiliště Východočeských chemických závodů Synthesia Semtín v Pardubicích. Tam v letech 1962—1963 psal scénáře pro poetické divadlo Ironie. To získalo v těchto letech II. cenu na festivalu Šrámkova Sobotka. Po základní vojenské službě odešel z rodného města do Prahy. V letech 1967—1968 se účastnil volných pořadů v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze, večerů v poetické vinárně Viola a spolupracoval s Československým rozhlasem.
V roce 1969 se vrátil zpět do Chotěboře. Jeho příspěvky formou reportáže, veršů, povídek a různých článků o kulturních událostech se začaly objevovat v časopisech a literárních přílohách deníků Naše rodina, Mladá Fronta, Práce, Rudé právo, Večerní Praha, Vlasta, Květy, Pochodeň, Kmen, Cesta Vysočiny, Region. Mezi lety 1978—1984 vedl v Chotěboři amatérské divadlo Sondy se 14 premiérovými pořady poezie. Vydal 27 čísel samizdatového časopisu Sondy. V dalších letech vydával při městském muzeu, později při městském kulturním středisku klubový čtvrtletník Klubové listy, postupně vyšlo 10 čísel.
V roce 1989 se stal členem východočeského střediska Obce spisovatelů. Je také členem Unie českých spisovatelů.
V roce 2003 byl zakladatelem a hlavním pořadatelem festivalu Literární Vysočina, který vyrůstal z akce, jež se již v Chotěboři konala, totiž z Festivalu fantazie. Pevným bodem programu zůstaly například maraton autorského čtení, beseda se zástupci Obce spisovatelů a burza zkušeností a materiálů. A také literární soutěž, která probíhala během roku a jejíž výsledky se slavnostně vyhlašovaly právě na festivalu. Festival trval od pátku do neděle.
Petr Musílek vydává také knihy pro děti.
Více o něm najdete na: www.petrmusilek.cz nebo na http://www.facebook.com/musilek.petr.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
František <br />Fuksa

František
Fuksa

2.2. 1859 -  27. 12. 1938

Právník a divadelní ředitel.

Po vystudování gymnázia v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě se stal úředníkem nejprve v Chlumci nad Cidlinou, později v Praze na Královských Vinohradech ve funkci ředitele Městských úřadů v letech 1884-1915. V roce 1913 se stal František Fuksa třetím ředitelem Městského divadla na Královských Vinohradech. Od roku 1931 byl předsedou správního výboru Spojeného družstva Národního divadla.
Psal články do časopisů Osvěta a Samosprávný obzor; přispíval do Ottova slovníku naučného.

Jaroslav <br />Holoubek

Jaroslav
Holoubek

24.2. 1946 - 6. 11. 2016

Novinář, básník, prozaik, redaktor, pedagog.

Maturoval na chotěbořském gymnáziu. Než se mohl živit psaním, střídal různé profese - pracoval jako archivář, prodavač či fasádník. Po nedokončeném studiu archivnictví na Filozofické faktultě Univerzity Karlovy v Praze, vystudoval televizní publicistiku na Fakultě žurnalistiky této univerzity. Studium ukončil diplomovou prací s názvem Kapitoly z dějin českého novinářství. V roce 1980 získal na Karlově Univerzitě titul PhDr. Poté už se živil téměř výhradně novinařinou.

Začínal v šedesátých letech v brněnském měsíčníku Host do domu, v Praze byl činný ve skupině básníků sdružené kolem časopisu Divoké víno. Pracoval v redakcích Mladé fronty, v Kmeni, Tvaru, filmového časopisu Premiéra, časopisu Blesk, týdeníku Story či odborného měsíčníku Hotel Revue.

Od roku 2006 působil jako pedagog na Vysoké škole hotelové v Praze a od roku 2008 byl zároveň šéfredaktorem odborného časopisu GastroMagazín.

Přispěl i do výborů novodobé české poezie. Vydal řadu básnických sbírek. K nejznámějším patří Stradivárky na dálnici, Čelní náraz, Včelí královna, Piha na nose aj. V jeho básních převažuje milostné téma, píše i o vztahu k rodnému kraji, objevují se také exotické náměty. Časem sílí v Holoubkově poezii skeptický a melancholický tón

Je také autorem povídek, publicistických rozhovorů, publikací o stavitelství, či obrazové publikace České Švýcarsko - krajina inspirace. Psal také odborné studie na různá témata.

Jaroslav Holoubek je překládán do řady evropských jazyků a získal několik literárních ocenění, v čele s Evropskou medailí Franze Kafky za literaturu.V roce 2006 mu Masarykova akademie umění udělila Cenu Rudolfa II. za literaturu.

Otakar <br />Theer

Otakar
Theer

16.2. 1880 -  20. 12. 1917

Básník, prozaik, dramatik a překladatel.
Narodil se v Černovicích, hlavním městě tehdejší Bukoviny na dnešní Ukrajině.

Již v době svých gymnazijních studií v Praze začal psát básně, které časopisecky publikoval pod pseudonymem Otto Gulon. Tehdy také navázal první literární kontakty, například s F. X. Šaldou a jeho okruhem. Šaldovým prostřednictvím se stal spolupracovníkem Literárních listů a Lumíra. 

Po maturitě studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ale v průběhu studia přestoupil na Filozofickou fakultu téže univerzity. Soukromě studoval francouzštinu a francouzskou literaturu, která se stala jeho trvalou zálibou a v pozdějších letech i předmětem jeho referentské a překladatelské činnosti. Překládal také z angličtiny.

Po promoci z všeobecných dějin a srovnávacích literatur nastoupil na místo úředníka v Univerzitní knihovně, které zastával do konce života.

Zemřel po těžké nemoci uprostřed války, brzy po premiéře své první a jediné hry.

Po Otakaru Theerovi je v Chotěboři pojmenovaná ulice.