Kulturní pracovník, regionální historik. Pracoval jako vedoucí chotěbořské Městské knihovny, později přešel do městské osvětové besedy. Řídil Vesnické noviny. Spolupracoval s Městským muzeem v Chotěboři. Své příspěvky vydával v Chotěbořském zpravodaji, Listech Městského muzea, Klubových listech vlastivědného klubu.
Narodil se v Diviakach v okresu Turčanský Sv. Martin na Slovensku. Do funkce ředitele městské knihovny nastoupil po Aloisi Kučerovi v červenci 1960. Uspořádal knižní fond, rozdělil ho do dětského oddělení a oddělení pro dospělé.
Sestavil asi první katalogy po válce, a to autorský a názvový. Už během své činnosti v knihovně pořádal výstavy obrazů a zval výtvarníky do Chotěboře. Od 1. března 1964 do 15. června 1969, se stal správcem Osvětové besedy v Chotěboři.
Organizoval výstavy, zval do Chotěboře i hudebníky a divadelníky. V Chotěboři tehdy v divadelních představeních vystoupili například Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, Jaroslav Vojta, Petr Kostka, Nataša Gollová, Lubomír Lipský. Pozval do Chotěboře také významné hudebníky, mimo jiné pěvce Viléma Přibyla, klavíristku Jindru Kramperovou, Foersterovo trio, violoncellistu Pravoslava Sádla-Páva, varhaníka Milana Šlechtu, flétnistu Václava Žilku a jiných interpretů. Kuriozitou bylo vystoupení německé skupiny Ratles, která hostovala tehdy jen v Praze, Bratislavě a v Chotěboři.
Stýkal se s mnoha výtvarníky z východních Čech i z Prahy. Uspořádal výstavu např.
Cyrila Boudy, významného grafika a ilustrátora, jeho syna grafika Jiřího Boudy a jeho ženy Jany Boudové, grafiků Jana Rambouška, Bohuslava Knoblocha, Josefa Sasky, malířů Oldřicha Karla, Františka Volfa, Františka Škrabánka, Dvořákových z Kameniček, Miloše Pečinky a jiných. Mnozí z nich vytvořili grafiky i obrazy s tématem Chotěboře.
Podílel se také na uspořádání první poválečné výstavy libického rodáka Jiřího Horníka a vybudování pomníku Ignáta Herrmanna v Chotěboři od sochaře Karla Opatrného.Zajímal se vždy o život ve městě i celé společnosti.
Shromažďoval materiály k dějinám života v Chotěboři i vzpomínky jejích občanů, např. na zaniklé živnosti apod. Připravil s dalšími spolupracovníky stručného vlastivědného průvodce s názvem Chotěboř a okolí. Byl členem Vlastivědného klubu Městského muzea v Chotěboři i Klubu přátel literatury, v jehož sborníku též publikoval.

Spisovatelka. Marta Urbanová se narodila v roce 1939 v Malči, je spisovatelkou a autorkou řady povídek se sportovní tématikou publikovanou časopisecky. Píše i prózy s milostnými náměty. Vydala knihu literárně zpracovaných pověstí z Chotěbořska Vysoký kámen na Pepereku a básnickou sbírku milostné lyriky Vizitka nepokoje. Autorka prózy, poezie, pověstí, spoluautorka divadelní hry. Narozená v Malči u Chotěboře v minulém tisíciletí ve znamení Ryb, posledního února v roce 1939. Němá klidná rybička proplouvala svým dětstvím na statku svého otce do svých 14 let. To po něm zdědila geny k psanému slovu. Po studiu Obchodní akademie v Chrudimi v letech 1953—1957 odešla pracovat do Prahy, do města, které jí lákalo svým tepem. Odtud se 1. srpna 1968 vrátila na rodnou Vysočinu.
Pracovala na Městském národním výboru v Chotěboři, odkud z důvodu, že nebyla ve straně, odešla pracovat do pojišťovnictví. Ráda a hodně cestuje. Od poloviny sedmdesátých let publikuje v časopisech Pochodeň, Mladý svět, Literární měsíčník, Stadión a jiných. Nesmíme zapomenout na Chotěbořské ECHO, čtrnáctideník našeho města. Její tvorba má kořeny v rodném kraji. V jejích románech se objevují hrdinové, kteří nejsou smyšlenými postavami, ale lidmi, jimž není možno upřít vášnivou lásku k životu, jistou dávku zemitosti a spravedlnosti.
Je členkou Východočeského střediska Obce spisovatelů. V roce 2011 obdržela za svůj celoživotní přínos „Cenu města Chotěboř za kulturu“. Její články, povídky a postřehy najdeme také na těchto odkazech: www.martaurban.cz, www.spisovatelskenoviny.com, CzechFolks.com PLUS, Neviditelný pes.lidovky.cz a Cechoaustralan.com.

Vojtěch Rezler se narodil v Havlíčkově Brodě. K umění ho vedla maminka již od dětství, která sama vystudovala uměleckou školu. Malovala kraslice a obrazy (hlavně zátiší) a sklo brousila a lepila skleněné broušené figurky. Prastrýc z tatínkovi strany byl významný český umělec se zájmem o sklo. Po ukončení základního vzdělání začíná studovat na SUPŠS Železný Brod studijní obor výtvarné zpracování skla, zaměření : hutnické zpracování skla, zakončeno maturitní zkouškou a prací Šachy - nápojové sklenice - skleněné plastiky. Následovalo studium V Liberci na TUL obor Textilní a oděvní návrhářství . Návrhářství skla a šperku - bižuterní a interiérové doplňky, Jablonec nad Nisou - zakončeno státní závětečnou zkouškou a bakalářskou prací : Astrologie v užitém umění - Astrologický stůl, objekt, tavená skleněná plastika. Dále studium pokračuje dvouletým magisterským navazujícím programem na škole UJEP v Ústí nad Labem obor Užité umění - ateliér Sklo. Tuto školu nedokončuje. Pracoval jako oddílový vedoucí na táborech s výtvarným zaměřením, Pro Festival fantazie konaný v Chotěboři vytvořil v letech 2005, 2006, 2009 a 2013 ceny udílené v anketě Aeronautilus - Rakety (skleněné plastiky). V letech 2009-2011 pracoval pro Městské muzeum Chotěboř jako průvodce. V roce 2020 v červenci vystavoval své práce v Knihovně Ignáta Herrmanna a Ic Chotěboř. V současnosti žije v Chotěboři a je zaměstnán u pojištovací společnosti Allianz jako obchodní zástupce.