Malování na sklo chotěbořskou rodačku paní Kovačkovou přitahovalo již od dětství. Výtvarný talent zdědila po obou babičkách. Po absolvování základní školy se rozhodla studovat v Novém Boru na sklářské škole. Pět let se tak učila různým výtvarným technikám, práce ji velmi bavila, ale stesk po rodném kraji ji donutil vrátit se domů. Po návratu začíná pracovat v chotěbořských strojírnách. Výtvarná činnost se stala jen koníčkem - vyrábí Vizovické pečivo pro skanzem na Veselém kopci. Stále více ale touží vrátit se k malování skla, což se nakonec daří koncem 80. let, kdy začíná pracovat pro novoborskou továrnu Crystalex, která v té době nabízela ,,práci z domova,,. Svůj sen si ale splnila až po roce 1989, kdy zakládá svoji firmu, s malou prodejnou. Po odchodu do důchodu paní Kovačkovou oslovilo další tvůrčí řemeslo - výroba šperků z kamene a cínu. A jak sama říká, je to opravdu fascinující proces, každý kámen má svou sílu, energii, svou barvu. Jsou nádherné. Zasazené do cínu mají možnost naplno rozvinout svou krásu. Autorka měla několik úspěšných výstav, jak v Chotěboři na zámku, v Hlinsku, Chrasti tak i v Chotěbořské knihovně.

Narodila jsem se v roce 1965 ve znamení Skopce, což mi možná dalo do vínku odhodlání pustit se i do věcí, které nejsou jednoduché a předem není znám výsledek. Od 20 let jsem se snažila pochopit, jak se o sebe mám starat, abych se cítila lépe. Hlavní motivací mé činnosti bylo to, že mi nebylo dobře a vyhlídky na zdravý život byly mizivé. Cítila jsem, že je velmi důležité se o sebe dobře starat a ve chvíli, kdy jsem se stala matkou, bylo mým velkým přáním mít i zdravé děti.S Ayurvedou jsem se setkala v roce 1997 a doslova jsem nalezla poklad. Splnila mi vše, co jsem kdy chtěla a plně se ztotožňuji se základním náhledem Ayurvedy na zdravého jedince. „Člověk je považován za zdravého, pokud má zdravé tělo, mysl a duši“. Od roku 2006 se plně věnuji předáváním praktických a jednoduchých pouček vycházejících ze staré Ayurvedy a to zejména na přednáškách, konzultacích, jednodenních i vícedenních akcích. Vydala jsem čtyři knihy s názvem Jídlem ke zdraví, Jídlem k rovnováze, Jídlem k radosti a Každý den něco pro zdraví a dobrou náladu a momentálně je v tisku pátá opět věnovaná zdraví a vitalitě. Jsem vdaná a bez velké pomoci a podpory mého manžela bych toto dělat nemohla. Od roku 1997 bydlíme na starém mlýně - nazvali jsme ho Mlýn Poštolka, v malebné Vísce položené pod Železnými horami. Přišli jsme sem ze středních Čech. Poslechli jsme svoji intuici a odstěhovali jsme se za zdravím a klidem. Mé děti jsou mými velkými učiteli, kritiky a jsem moc ráda i za to, co se mi možná nelíbí. Je důležité když člověk slyší i slova, která nejsou jen pozitivní a jsou myšlena upřímně. Jsem vděčna za poznání, které jsem díky Ayurvedě získala, a které mohu předávat dál.

Stavitel. František Kruml pocházel z početné rodiny zednického mistra Vincence Krumla z Bílku. Vyučil se zedníkem a pokračoval studiem Nižší stavební průmyslovky v Praze. Po předčasném úmrtí otce byl nucen po dvou letech studium přerušit a jako nejstarší syn pomáhal matce živit rodinu. Pílí a houževnatostí vyrostl ze zednického mistra ve spolehlivého a kvalifikovaného stavaře.V Chotěboři založil vlastní stavební firmu s parní pilou, lomem a kruhovou cihelnou na Bílku. Společně se svým synem Josefem se zúčastnil prvního betonářského kursu v českých zemích a otevřel vlastní cementárnu. Zrealizoval celou řadu významných staveb nejen v Chotěboři, ale i v okolí. Podílel se na rekonstrukci zámku v Malči, Chotěboři (po požáru v roce 1927), a Rozsochatci. Je autorem pozoruhodného a na svou dobu pokrokového chotěbořského řadového sídliště Krumlov. V letech první světové války postavil chotěbořské gymnázium, dále dům čp. 614 S věžičkou nyní u kruhového objezdu, kde byly v letech 1918-1919 umístěny kvinta a sexta místního gymnázia, postavil také Hubáčkovu vilu, v Eckhartově továrně v letech 1906-1908 rozšiřoval tovární halu, v roce 1902 postavil kapličku Svaté Anny a další. Když nebyla v Chotěboři a okolí práce dokázal sehnat práci na stavbách až ve Vídni. Patřil též k předním aktivním činitelům ve městě. Stal se iniciátorem založení Reálného gymnázia v Chotěboři. Zemřel v Chotěboři a je pochován na městském hřbitově.