Jaroslava Dvořáková se narodila v Chotěboři do rodiny Jaroslava a Blaženy Sekerových. V rodném domě žije dodnes. Tatínek byl malíř pokojů, maminka pracovala celý život jako dělnice v továrně na vojenské sítě, dnes Feroplast, necovala síťovky apod. Jaroslava navštěvovala základní školu v Buttulově ulici, poté studovala zemědělské učiliště ve Světlé nad Sázavou.
Jejím velkým koníčkem je fotografování. Začalo to fotografováním dětí, pak houbami a nyní jsou to motýli. Celé toto úsilí bylo korunováno v roce 2013 výstavou v podkroví knihovny v Chotěboři nazvanou "Motýlí krása ve fotografii". Výstava měla velký ohlas a určitě přispěla k získání další energie pro autorku a její další fotografickou činnost.
Dalším koníčkem, kterému se paní Jaroslava Dvořáková věnuje s velkou láskou, jsou básně. Její úsilí bylo korunováno vlastním vydáním tří sbírek pro nejmenší děti.
Jak sama říká: "Při procházkách přírodou si člověk vyčistí hlavu a je rád, že se ráno probudí a může se radovat z každého dne, ať je hezky nebo se nedaří."

Dramatik, spisovatel, publicista.

Karel Kubánek byl jedním z prvních absolventů chotěbořského gymnázia (abiturientský ročník 1921). Poté odešel studovat vysokou školu obchodní do Prahy, kde potom prožil většinu života.

Celým životem ho provázela láska k divadlu. Již při studiích na gymnáziu odehrál a režíroval desítky divadelních her v akademickém spolu Rieger a v ochotnickém spolku Palacký. Během pražských studií se mu naskytla příležitost odehrát v tehdy novém Tylově divadle v Nuslích role v několika představeních. Jeho divadelní kariéra však nebyla dlouhá. Po získání titulu komerčního inženýra zakotvil v pražském pojišťovnictví. Zakrátko se oženil a založil rodinu.

Celý život ho pronásledovaly zdravotní potíže, a tak dobu, kdy musel ležet, překonával psaním. Už na gymnáziu se pokoušel literárně tvořit. Svoje prvotiny, krátké a satirické články, zasílal do Hlasů z Posázaví. Podepisoval je značkou bratr Hnát Řimbaba. Napsal řadu divadelních her - komedie, dramata, historické hry, detektivky.

Kubánek se ve svých dílech věnoval také svému rodnému městu. Chotěbořskou epizodu husitských válek zpracoval v dramatu Kacíři. Dějiny Chotěboře zpracoval ve zkrácené verzi pod názvem Kapitoly z dějin Chotěboře. Ty vycházely na pokračování v novinách Cesta vysočiny. Čtenáři časopisu Chotěbořské ECHO měli možnost seznámit se s ukázkami z knihy Kronika rodu Kubánků, které vycházely na pokračování v roce 1997 pod názvem Vítr vane Vysočinou.

Narodila jsem se v roce 1965 ve znamení Skopce, což mi možná dalo do vínku odhodlání pustit se i do věcí, které nejsou jednoduché a předem není znám výsledek. Od 20 let jsem se snažila pochopit, jak se o sebe mám starat, abych se cítila lépe. Hlavní motivací mé činnosti bylo to, že mi nebylo dobře a vyhlídky na zdravý život byly mizivé. Cítila jsem, že je velmi důležité se o sebe dobře starat a ve chvíli, kdy jsem se stala matkou, bylo mým velkým přáním mít i zdravé děti.S Ayurvedou jsem se setkala v roce 1997 a doslova jsem nalezla poklad. Splnila mi vše, co jsem kdy chtěla a plně se ztotožňuji se základním náhledem Ayurvedy na zdravého jedince. „Člověk je považován za zdravého, pokud má zdravé tělo, mysl a duši“. Od roku 2006 se plně věnuji předáváním praktických a jednoduchých pouček vycházejících ze staré Ayurvedy a to zejména na přednáškách, konzultacích, jednodenních i vícedenních akcích. Vydala jsem čtyři knihy s názvem Jídlem ke zdraví, Jídlem k rovnováze, Jídlem k radosti a Každý den něco pro zdraví a dobrou náladu a momentálně je v tisku pátá opět věnovaná zdraví a vitalitě. Jsem vdaná a bez velké pomoci a podpory mého manžela bych toto dělat nemohla. Od roku 1997 bydlíme na starém mlýně - nazvali jsme ho Mlýn Poštolka, v malebné Vísce položené pod Železnými horami. Přišli jsme sem ze středních Čech. Poslechli jsme svoji intuici a odstěhovali jsme se za zdravím a klidem. Mé děti jsou mými velkými učiteli, kritiky a jsem moc ráda i za to, co se mi možná nelíbí. Je důležité když člověk slyší i slova, která nejsou jen pozitivní a jsou myšlena upřímně. Jsem vděčna za poznání, které jsem díky Ayurvedě získala, a které mohu předávat dál.