Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Blanka <br />Čuhelová

Blanka
Čuhelová

Paní Blanka Čuhelová je svitavská rodačka. Již více jak 40 let pracovala ve svitavském muzeu, kde prošla různými pracovními zařazeními. Od roku 1991 vykonávala funkci ředitelky Městského muzea a galerie ve Svitavách. Vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a dvouletý kurz muzeologie. Stála u zrodu a rozvoje dnešního muzea jako vlastivědné instituce. Mimo muzeum se podílela a podílí na organizování řady kulturních akcí ve Svitavách. Od roku 2002 je zastupitelkou města jako předsedkyně pracovní skupiny pro kulturu. Je vdaná, má dva dospělé syny, které mají již své rodiny.
Ráda cestuje nejen po České republice, ale také do cizokrajných zemí. Má rada sport, rekreačně . V zimě běžky, v létě kolo a plavání. Knížky, filmy, besedy, divadla, galerie, setkávání s kamarády, s přáteli, s rodinou, to vše jí moc naplňuje. V roce 2020 předala svoji funkci ředitelky Městského muzea a galerie svému nástupci. Nadále se chce velmi věnovat kulturnímu a společenskému dění ve Svitavách, kde to má moc ráda.

 

 

Marián <br />Polák

Marián
Polák

Svitavský rodák, režisér, kameraman a producent. Poslední dobou se specializuje zejména na přirodopisné a vědecko - populární dokumentární filmy. Obdržel výroční cenu Fites Trilobit, ceny na festivalech Ekofilm a Naturvision. Za sebou má první celovečerní dokumentární film. Za koprodukční dokument Svět podle termitů získali společně s Janem Hoškem Velkou cenu Life Scienes Film Festivalu, zvítězili na prestižním festivalu ve finském Vaasa.

V roce 2018 uvedl v kinech svůj celovečerní distribuční debut zaměřený na dětského diváka Planeta Česko, který v kinech vidělo téměř 100 tisíc diváků. Za film získal dalšího Trilobita, cenu za nejlepší evropský dokument pro děti na MFF ve Zlíně a byl nominován na výroční cenu Český lev v kategorii nejlepší dokumentární film.

Oskar <br />Schindler

Oskar
Schindler

Oskar Schindler se narodil 28. dubna 1908 na Jihlavské (dnes Poličské) ulici č. 24. Pocházel z rodiny drobného podnikatele Hanse Schindlera a jeho ženy Františky. Po absolvování povinné školní docházky (1915 – 1920) se nechal zapsat ke studiu na vyšší reálné škole. Tu však musel v roce 1924 opustit, snad pro padělání studijních výsledků. Už v té době se objevila výstižná přezdívka Schindler – gauner. Zamiloval si ženy, bezstarostný život, auta a rychlé motocykly. Jeho nezkrotnost a konflikty se zákonem jej dovedly k roztržce s otcem, u něhož pracoval.
Na jedné z obchodních cest se seznámil s Emílii Pelzlovou ze Starého Maletína. Osobní kouzlo a šarm mladého muže na Emílii tak zapůsobil, že i přes odpor rodičů, svolila ke sňatku, který se uskutečnil 8. března 1928. Jejich šťastné manželství netrvalo dlouho a skončilo krachem, i když Emílie Oskara doprovázela při důležitých životních rozhodnutích a sehrála významnou roli i v péči o vězně v Brněnci.
V konfliktních 30. letech 20. století, kdy republiku těžce postihla hospodářská krize, se Oskar Schindler pokusil podnikatelsky uchytit. Zcela bezúspěšně. Vrátil se ke starému způsobu života, což znamenalo i nutnost vysokých příjmů. Stal se členem Henleinovy strany SdP a později i Hitlerovy NSDAP. Mladého muže zlákala i práce pro říšskou zpravodajskou službu abwehr, se kterou spolupracoval od roku 1935. Podílel se na špionážní činnosti proti Československu a Polsku, získal důležité kontakty, ale současně neunikl pozornosti čsl. rozvědky. Výsledkem bylo Schindlerovo zatčení v hotelu Ungar (dnešní hotel Slavia) na svitavském náměstí 18. července 1938. Po výsleších v Brně byl odsouzen k nepodmíněnému vězení, ale po Mnichovském diktátu byl na základě amnestie propuštěn. Společně se svou ženou Emílií se přestěhoval do Moravské Ostravy.
Díky svým kontaktům začal zaměstnávat polské dělníky. Od roku 1940 se ve větší míře začali mezi zaměstnanci objevovat Židé. Schindlerova továrna měla mezi pracovníky židovské národnosti pověst útočiště.  Na jaře roku 1944 se panika nacistů tolik zvýšila, že bylo rozhodnuto urychleně likvidovat mnohé tábory a jejich vězně. Začaly horečnaté přípravy proslulého Schindlerova seznamu.
Schindler zorganizoval přesun necelé tisícovky svých dělníků (včetně několika malých dětí) do továrny v Brněnci, kde byl v bývalém textilním podniku postaven tábor. Nelze předpokládat, že tábor v Brněnci byl nějakým rájem, ale jisté bylo, že Schindler se snažil osud svým Židům ulehčit. Brněnec byl osvobozen 8.května 1945. Krátce předtím Schindler s manželkou a několika prominentními vězni, kteří mu měli dosvědčit jeho zásluhy, opustili továrnu a mířili k americkým liniím. Po válce Schindler působil nějaký čas v Německu, později emigroval doi Argentiny. Zemřel 9.října 1974 ve věku 66 let v Hildesheimu v Německu.
Svitavy mají několik fyzických připomínek na Oskara Schindlera:
V roce 1993 byla v nadačním domě na svitavské náměstí umístěna pamětní deska.
V roce 1994 naproti rodnému domu Oskara Schindlera v parku Jana Palacha byla odhalena pamětní deska s nápisem " Nezapomenutelnému zachránci života 1200 pronásledovaných Židů.
V roce 2000 vznikla a v roce 2008 byla rozšířena v městském muzeu a galerii stálá expozice "Hledání hvězdy Davidovy".

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Jan <br />Bäumler

Jan
Bäumler

16.5. 1868 -  10.6. 1949

Narodil se v Tachově a do našeho města přišel v roce 1902. Se svým společníkem Josefem Bittnerem. Založili zde známou firmu "Bäumler a Bittner", závod pokrývačský a asfaltérský, podnikatelství betonových prací a instalace hromosvodů.


Jan Baűmler působil v mnoha českotřebovských spolcích. Byl spoluzakladatelem Řemeslnické besedy, předsedou spolku Vzájemnost, prvním místopředsedou Živnostensko-obchodnické strany středostavovské, starostou Východočeské hasičské župy Hubálkovy a starostou Sboru dobrovolných hasičů v České Třebové. Pracoval také ve funkci místopředsedy Městské spořitelny a Okrašlovacího spolku, v městském zastupitelstvu a ve správní radě živnostenské pokračovací školy.
Zemřel v litomyšlské nemocnici ve věku 81 let.

Vladimír <br />Hornov

Vladimír
Hornov

10.5. 1870 -  26.7. 1942

Katolický básník a publicista, profesor náboženství, editor náboženských písní. Vystudoval gymnázium ve Vysokém Mýtě (mat. 1889), teologii v Hradci Králové (1889-93). Působil v Golčově Jeníkově (1893-95), Dobrušce (1895-98), Pardubicích (1898-99), Kostelci n.O. (1899-1900), N. Bydžově (1900-1905), Litomyšli (1905-06), v Poličce. Od roku 1910 byl profesorem náboženství v Hradci Králové. Z díla: Nebezpečná situace, Souboj na horách (1922), Královna máje (1939), úpravy písňových textů: Píseň o velebné svátosti (1919), Český kancionál (1921), Malý kancionál (1921). Literárně činný byl již od studentských let. Své fejetonypovídky a básně uveřejňoval časopisecky a v různých almanaších. Významná je zejména jeho duchovní poezie, často zhudebňovaná řadou hudebních skladatelů. Upravil texty písní pro Český kancionál, poprvé vydaný v roce 1921.

Adolf <br />Cihlář

Adolf
Cihlář

5.5. 1912 - 7.4. 1944

Český pedagog a odborář.

Studoval na gymnáziu a poté učitelství. Jeho povolání ho v roce 1933 přivedlo do Moravské Třebové, kde žil v Panské ulici v židovské rodině (z této rodina pocházela manželka Arnošta Lustiga).

Veřejně vystupoval proti vzrůstajícímu německému nacionalismu a z toho důvodu byl v roce 1938 propuštěn z práce a musel se odstěhovat ze svého bydlení, protože byt židovské rodiny byl zničen a obyvatelé vyhnáni. Přestěhoval se tedy na ulici Nové Sady.

S dalšími vlastenci se přidal k odboji. Tato skupina se podílela na řadě sabotáží a destrukcí na Šumpersku a Zábřežsku. Rozšiřovali také ilegální časopis Národní obrození, organizovali také tajné sbírky na pomoc rodinám vojáků a odbojářů. V roce 1944 došlo k prozrazení skupiny a do rukou gestapa se dostal seznam členů tohoto odboje.

Cihlář byl zatčen 7. dubna 1944 a ještě ten den byl ubit k smrti v úřadovně schutzpolizei a gestapa v domě na náměstí č. 16. Oficiální důvod jeho smrti byla srdeční zástava. Byl pohřben u hřbitovní zdi 12. dubna 1944. Přítomna byla pouze jeho matka, jinak byl pohřben neveřejný.

Zatčeni byli všichni členové odboje a po výsleších byli posláni do koncentračních táborů.

8. června 1945 založili členové odboje, kteří se vrátili, kroužek Adolfa Cihláře. Prosadili si exhumaci Cihlářova těla (2. září 1945 ve 3 hodiny ráno za dohledu MUDr. Langa) a díky tomu zjistili skutečný důvod jeho smrti – proražení lebky a krvácení do mozku.

2. září 1945 proběhla tryzna na jeho počest a při ní byl veřejnosti představen pomník Adolfa Cihláře. Pomník byl umístěn v parku u muzea a vytesal ho moravskotřebovský kameník Rudolf Beneš. Nyní je pomník umístěn v Komenského ulici. Rakev s jeho ostatky je uložena v hrobě na třebovském hřbitově. Na pomníku je kromě jiného i nápis od jeho matky: Drahý synu, jak velmi mé srdce bolelo, když gestapo tě umučilo.

Po Cihlářovi je pojmenována jedna z hlavních ulic v Moravské Třebové, dále pak ulice v Liberci směřující k jeho rodišti, Dlouhému Mostu.

V roce 2019 vznikl v Moravské Třebové Branný oddíl Adolfa Cihláře.