Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Břetislav <br />Jíra

Břetislav
Jíra

Břetislav Jíra, rodák z Pastvin, povoláním obchodní příručí, později dělník, byl zatčen po návratu ze zahraničí, kde si jen něco zařizoval, a odsouzen (10. června 1949 Státním soudem v Praze a 13. března 1951 Nejvyšším soudem v Praze) za velezradu k 12 letům odnětí svobody, propadnutí čtvrtiny majetku, k peněžitému trestu 10000 Kčs a ke ztrátě čestných práv občanských na 10 let. Trest si odpykával ve věznici na Borech, v Libkovicích na šachtě a v Jáchymově. V roce 1954 byl Břetislav Jíra na podmínku propuštěn.
Břetislav Jíra byl rehabilitován Krajským soudem v Praze 4. září 1990.

Václav <br />Čevona

Václav
Čevona

Václav Čevona se narodil 24. 5. 1922 v Ružomberku na Slovensku. Do Ústí nad Orlicí přišel na podzim 1939, rodiče zůstali na Slovensku. Vystudoval Státní odbornou školu pro průmysl textilní. S atletikou začínal v Sokole u Františka Stránského, ale závodil také na lyžích. Po zastavení činnosti Sokola na jaře 1941 byl nucen přestoupit do SK Choceň, protože atletika v té době v Ústí nad Orlicí skončila. Začal trénovat pod vedením ing. Viléma Havelky a vypracoval se svou pílí mezi přední atlety Československa. Nejvíce se prosadil v běhu na 1500 metrů - 5x mistrem republiky (1944, 1946, 1948, 1950 a 1951); 12x překonal československé rekordy v běhu na 800, 1000 a 1500 metrů. Na OH 1948 v Londýně na 1500 m obsadil čtvrté místo. Celkem patnáctkrát reprezentoval Československo na mezinárodních závodech, z nichž dvanáct vyhrál. Po Emilu Zátopkovi byl druhým nejlepším československým poválečným atletem. Byl jmenován mistrem sportu (1952) a zasloužilým mistrem sportu (1955). 

Přes své časté zahraniční starty stihl pro ústeckou atletiku vybojovat 69 utkání. Po ukončení závodní činnosti zastával funkci dobrovolného trenéra, rozhodčího, hospodáře i předsedy atletů. Byl činný i v lyžařském oddíle. Od prvního ročníku pořadatelsky zajišťoval mezinárodní lyžařské závody Skiinterkriterium v Říčkách v Orlických horách. Václav Čevona pracoval jako vedoucí technolog přádelny v Perle v Ústí nad Orlicí. V roce 1992 byl jmenován čestným občanem města Ústí nad Orlicí. V roce 2002 obdržel cenu fair play Českého olympijského výboru a v roce 2003 dostal v Lausanne cenu fair play Mezinárodního olympijského výboru. 

Václav Čevona zemřel 9. 1. 2008 v Ústí nad Orlicí.

František <br />Uhlíř

František
Uhlíř

Narodil se 24. 7. 1950 v Ústí nad Orlicí. Kontrabasista a hudební skladatel, hlavně v oblasti jazzu. Studoval na konzervatoři v Brně, absolvoval r. 1971. Člen hudebních formací Linha Singers, SHQ Karla Velebného, zakládající člen Barok Jazz Quintetu. V r. 1973 obdržel cenu za nejlepší sólový výkon na Mezinárodním jazzovém festivalu v Přerově. Spolupracuje se všemi předními českými jazzovými hudebníky i významnými zahraničními sólisty. Diskografie obsahuje více než 20 titulů, včetně profilové LP Bassaga. Autor filmové hudby.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Václav <br />Andres

Václav
Andres

18.7. 1897 -  15.4. 1974

Václav Andres se narodil v Ústí nad Orlicí 18. července 1897 jako čtvrtý syn živnostníka Aloise a Barbary. Za 1. světové války jako voják rakouské armády v Uhrách prošel italskou a ruskou frontu. Domů se vrátil jako válečný invalida, vyučil se hodinářskému řemeslu a pracoval jako samostatný živnostník. V roce 1947 zakoupil na hypoteční úvěr nový dům v Pražské ulici, kde provozoval svoji živnost. Další nebytové prostory poskytoval cukráři Kuběnkovi a holiči Študerovi. Po převratu 1948 musel v domě ubytovat ještě dalšího nájemníka. V roce 1950 byl Václav Andres nezákonným způsobem vzat do vazby, majetek byl zapečetěn a rodina vystěhována do starého domu. V roce 1951 byl odsouzen za zkrácení daní, ohrožení devizového hospodářství a ohrožení zásobování k 18 měsícům vězení, po odvolání ke Krajskému soudu v Pardubicích mu byl trest prodloužen o čtyři měsíce. 

Po odpykání celého trestu již ve své profesi pracovat nemohl. Do svých 70 let pracoval v ČSAD Ústí nad Orlicí. Po okupaci v roce 1968 došlo k jeho zhoršení zdravotního stavu, v roce 1972 měl infarkt, ochrnul na polovinu těla. Rozhodnutí o demolici  jeho domu a fyzická nemohoucnost vedla k tomu, že se 15. dubna 1974 zastřelil.

Václav Andres byl rehabilitován Okresním soudem v Ústí nad Orlicí 19. července 1990, Nejvyšším soudem České republiky 14. dubna 1992.

Anna <br />Pokorná

Anna
Pokorná

21.7. 1909 -     ?   

Anna Pokorná, dříve Třísková, byla od 1. 6. 1945 zaměstnankyní vojenské správy ve Vojenské nemocnici na Hradčanech, později ve Střešovicích. V roce 1947 byla přeložena na ministerstvo národní obrany do Dejvic jako stálá interventka za civilní zaměstnance, v roce 1947 byla na vlastní žádost přeložena k vojenskému spojařskému útvaru v Krči. Od 3. září 1948 do 23. dubna 1949 byla nezákonně vězněna. Život ve vězení zveršovala - "vesele i vážně, aby člověk neztratil sám sebe". "Verše jsem si psala už jako mladé děvče a pak jako oamocená žena, ale na Pankráci pod vlivem prostředí, jednáním spolitickými vězni, když jsem se postupně dovídala o jejich utrpení, jsem přešla na jiný žánr. Tam jsem tenkrát pochopila. Psala jsem nejen za sebe, ale i za jednotlivce i jménem všech politických vězňů." 

Jiří <br />Knapovský

Jiří
Knapovský

21.7. 1930 - 2. 12. 2018

Jiří Knapovský se narodil 21. 7. 1930 v Ústí nad Orlicí. Vyučil se kovářem v otcově dílně. Jako kovář, stavební údržbář i svářeč pracoval celý život až do důchodu. Jelikož tatínek byl nadšený betlemář, v rodinném betlému měl Jiří Knapovský dostatek vzorů k malbě figurek již od dětských let. Stejně tak jako další umělecké obory, provázelo ho betlemářství  celý život. Betlémové figurky nepočítal, jelikož se betlémy měřily na metry. Namaloval více jak sto metrů. Každý míval kolem sto figurek, tedy 10 000 originálních uměleckých dílek.  Odborníkům z muzeí pomohl v praxi poznat malbu betlémů popisovanou v literatuře Procházkově, Hackenschmiedově a Štanclově. Pro řadu muzeí též namaloval jednotlivé varianty betlémů. Desítky ústeckých rodin staví o Vánocích poklady přímo z rukou Mistra Knapovského, další potom vystřihovací, které podle jeho předloh vytiskla ústecká tiskárna Grantis. Jiří Knapovský nebyl jenom malířem betlémů, byl i vyhledávaným odborníkem na určování autorů starých betlémů. V 70. letech minulého století zdobil svými kresbami nejeden Ústecký kulturní zpravodaj. Jiří Knapovský byl i nadšeným divadelníkem. Působil v loutkovém divadle, vyřezával loutky a propůjčoval jim svůj hlas. Jako ochotnický herec hrál v dramatickém souboru jednoty Orel, když ho v roce 1949 komunisté zakázali, přešel do divadelního spolku Vicena, kde odehrál kolem 170 divadelních her.

Jiří Knapovský zemřel 2. prosince 2018.