Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Jaroslav <br />Kučera

Jaroslav
Kučera

Jaroslav Kučera se narodil v Proseči a vyučil se jako lesní hajný. V roce 1947 se oženil a se ženou se odstěhoval na hájovnu do Heřmanic v okrese Česká Lípa. Narodily se jim dvě dcery.

28. září 1952 byl zatčen a spolu s dalšími byl pro velezradu a vyzvědačství 8. září 1953 Krajským soudem v Liberci odsouzen k 25 letům odnětí svobody, k propadnutí celého jmění a ke ztrátě čestných práv občanských na 10 let. Za spoluvinu byla na 2,5 roku odsouzena i manželka Jaroslava Kučery. Děti byly po celou dobu u babičky a u tet. Po návratu Anežky Kučerové z vězení bydleli v Chocni. Jaroslav Kučera si odpykával trest v Jáchymově v táboře Rovnost. 9. května 1960 byl propuštěn na amnestii. Až do důchodu v roce 1981 pracoval jako galvanizér v podniku Orličan v Chocni.

Radomil <br />Ilman

Radomil
Ilman

Radomil Ilman byl z rolnického rodu Ilmanů z Račiněvsi. Poprvé byl odsouzen 10. ledna  1951 Okresním soudem v Roudnici nad Labem za ohrožení jednotného hospodářského plánu na 6 měsíců. Pak byl, podle svědectví bratra Jana, bez dalšího soudního rozhodnutí poslán na dalších 6 měsíců do TNP v Pardubicích. Tam se seznámil se spoluvězněm - konfidentem StB, který mu nabídl útěk přes hranice. Při útěku byl zadržen. Měl u sebe 20 000 Kčs, 100 švýcarských franků a 20 dolarů. Přiznal se, že mu valuty opatřil otec Josef Ilman. Tím pro StB vznikla protistátní skupina. Radomil Ilman byl 28. února 1952 Státním soudem v Praze odsouzen za velezradu  k 10 letům odnětí svobody, k peněžitému trestu 30 000 Kčs, k propadnutí majetku a ke ztrátě čestných práv občanských. Těsně před propuštěním byl znovu obžalován a za pobuřování odsouzen  Okresním soudem v Příbrami k 18 měsícům odnětí svobody. Po propuštění pracoval v Praze jako lešenář. Po okupaci v roce 1968 odejel na řádný pas do Švýcarska a tam požádal o politický azyl. Byl prověřen a směl tam zůstat a pracovat. Finančně podporoval rodinu v Československu. V únoru 1989 utrpěl úraz, na jehož následky zemřel. 

Jaroslav <br />Bednář

Jaroslav
Bednář

Narodil se 6. 1. 1932 v Petrovicích. V sedmi letech se začal učit na housle v hudební škole v Ústí nad Orlicí a v r. 1946 hře na fagot u Jaromíra Lahůlka. Po ukončení textilní průmyslovky (1951) se přihlásil na kroměřížskou konzervatoř - studoval u Josefa Ducháčka. V letech 1955-59 na pražské HAMU u prof. Karla Pivoňky. V r. 1959 se zúčastnil Reichovy mezinárodní soutěže dechových nástrojů při festivalu Pražské jaro. Dva roky působil v orchestru divadla D 34 E. F. Buriana. Od r. 1961 první fagotista Symfonického orchestru Bohemia Poděbrady. Mimo práce v orchestru se soustavně věnoval sólistické, komorní a pedagogické činnosti. V r. 1962 založil komorní soubor Poděbradské dechové kvinteto a Collegium musicum Poděbradiensis a r. 1985 Zámeckou kapelu krále Jiřího z Poděbrad. V letech 1962–93 pedagogem na ZUŠ v Poděbradech, následně (až do r. 2002) na ZUŠ v Pečkách. V r. 1982 jmenován členem Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Spolupracoval s řadou českých i zahraničních dirigentů - J. Bělohlávek, A. Devátý, Fr. Dyk, V. Válek, W. Kupke, H. Storck aj. V letních sezónách 1992, 1993 působil ve festivalovém orchestru Massimo Teatro v Palermu. Zemřel 2. 5. 2008 v Praze.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Josef <br />Chaloupka

Josef
Chaloupka

7.1. 1924 -  25.3. 2013

Svébytný výtvarník, malíř a kulturní činovník. Studoval Osvětovou školu v Brně a Vysokou školu sociální a politickou (v 50. letech nedokončil). Jako pracovník Okresního kulturního střediska v Litomyšli a později ve Svitavách připravoval výstavy místních i známých umělců /Matička, Bukáček.../. 

Josef Chaloupka začal sám malovat v padesátých letech. Jeho tvorba je především krajinářská, i když zahrnuje jak portréty /Hercova tvář, Matka/ tak i zátiší. Náměty ale čerpá především z okolí rodné vesnice a Litomyšle /Šuráňkův kopec, Cesta ze vsi.../. Druhou oblastí jeho výtvarného zájmu jsou slovenské hory, kam se rád s přáteli - turisty a horolezci, každoročně vrací. Zamiloval si především Roháče, Malou a Velkou Fatru, které prochodil mnohorát s batohem na zádech. Z těchto cest čerpal náměty pro svou tvorbu /Hold modré a bílé, Vzpomínka na Oravu, Nebezpečí lavin.../.

Josef <br />Cilliak

Josef
Cilliak

1.1. 1897 -  27.3. 1919

Narodil se 1. 1. 1897 v Dobré Vodě. Po příchodu do Kerhartic žil s rodiči v továrním činžovním domě č. 27. Do 1. světové války se zapojil v říjnu 1915. V prosinci 1917 vstoupil do řad čs. zahraničního vojska (legií) v Itálii a sloužil v 39. pěším pluku "Výzvědném". Po návratu do vlasti odešel s plukem na Slovensko do města Parkan (dnešní Śtúrovo). Zde však 27. 3. 1919 podlehl střelnému zranění hlavy, které so přivezl z boje.
Jeho tělo bylo převezeno do Ústí nad Orlicí a za doprovodu ústecké Jednoty sokolské a široké ústecké a kerhartické veřejnosti bylo 1. 6. 1919 uloženo na městský hřbitov. V rámci oslav 20. výročí bitvy u Zborova byla na škole v Kerharticích odhalena pamětní deska, která je věnována jemu a dalšímu padlému kerhartickému legionáři Josefu Houdkovi.

Jaroslav <br />Bednář

Jaroslav
Bednář

6.1. 1932 - 2.5. 2008

Narodil se 6. 1. 1932 v Petrovicích. V sedmi letech se začal učit na housle v hudební škole v Ústí nad Orlicí a v r. 1946 hře na fagot u Jaromíra Lahůlka. Po ukončení textilní průmyslovky (1951) se přihlásil na kroměřížskou konzervatoř - studoval u Josefa Ducháčka. V letech 1955-59 na pražské HAMU u prof. Karla Pivoňky. V r. 1959 se zúčastnil Reichovy mezinárodní soutěže dechových nástrojů při festivalu Pražské jaro. Dva roky působil v orchestru divadla D 34 E. F. Buriana. Od r. 1961 první fagotista Symfonického orchestru Bohemia Poděbrady. Mimo práce v orchestru se soustavně věnoval sólistické, komorní a pedagogické činnosti. V r. 1962 založil komorní soubor Poděbradské dechové kvinteto a Collegium musicum Poděbradiensis a r. 1985 Zámeckou kapelu krále Jiřího z Poděbrad. V letech 1962–93 pedagogem na ZUŠ v Poděbradech, následně (až do r. 2002) na ZUŠ v Pečkách. V r. 1982 jmenován členem Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Spolupracoval s řadou českých i zahraničních dirigentů - J. Bělohlávek, A. Devátý, Fr. Dyk, V. Válek, W. Kupke, H. Storck aj. V letních sezónách 1992, 1993 působil ve festivalovém orchestru Massimo Teatro v Palermu. Zemřel 2. 5. 2008 v Praze.