PhDr. Josef Bartoš

Narodil se 4. 3. 1887 ve Vysokém Mýtě. V dětství se s rodiči často stěhovali, po otcově smrti bydleli u babičky v Trutnově. Studoval v Mladé Boleslavi a na Filozofické fakultě UK v Praze. Žák prof. O. Hostinského a Z. Nejedlého. V letech 1909-10 studoval na pařížské Sorbonně. Poté profesorem češtiny a francouzštiny na gymnáziích v Praze, Rakovníku a od roku 1919 trvale opět v Praze. Hudbě se věnoval od dětství, v Mladé Boleslavi žákem J. C. Sychry, v Praze studoval na varhanické škole (1905-09). Jako hudební kritik a teoretik se poprvé prosadil roku 1911 textem o Ostrčilově Poupěti v Pokrokové revue. V roce 1921 založil Český časopis estetický (vycházel pouze rok), v roce 1927 se podílel na založení revue Filosofie. Dlouhá léta působil v redakci časopisu Smetana a ve Společnosti Bedřicha Smetany, kde spolupracoval se Z. Nejedlým. Usiloval o výklad estetických jevů v kulturní souvislosti a dobové podmíněnosti. Řada monografií a kritických studií věnována našim předním hudebním skladatelům. Vedle B. Smetany napsal první důkladnější monografii o A. Dvořákovi, o symfonických básních Z. Fibicha, o J. B. Foerstrovi aj. Knihy: Jak naslouchati hudbě, Umění. Úvod do estetiky, Ilusionismus. Skeptická nálada přítomnosti aj. Životní dílo - Dějiny zpěváckých spolků českých zůstalo v rukopise. Zajímal se o kulturní život českého venkova, pořádal výstavy. Zemřel 27. 10. 1952 v Praze.