Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Luděk <br />Kovařík

Luděk
Kovařík

Tiskař, grafik a malíř. Do České Třebové přišel za prací do tehdejší tiskárny MNV, poté JZD Džbánov a od roku 1992 pak jako spoluvlastník. Tiskárnu musel s kolegou přebudovat ze zastaralého knihtisku na ofset. Zajímá se o film, je aktivním pokračovatelm v činnosti Filmového klubu, založeného před lety Oldřichem Stránským.
Jako výtvarník má díla abstraktní, pro někoho možná málo srozumitelná, ale najdou se i díla přehledná a uklidňující. Vystavuje od roku 1987 (první výstava v Lanškrouně), poté dále v Ústí nad Orlicí, Tatenicích, Praze, Olomouci, Chocni a několikrát vystavoval v České Třebové.

Václav <br />Kuťák

Václav
Kuťák

Narodil se 8. 11. 1876 v Jaroměři. Učitel na Chrudimsku, Trutnovsku, ředitel střední školy ve Vrchlabí. Od r. 1935 na odpočinku v Ústí nad Orlicí. Přírodovědec, konzervátor a ochránce přírody. Aktivní člen Klubu českých turistů a Svazu spolků pro okrašlování a ochranu domoviny. V r. 1938 se stal konzervátorem státní ochrany přírody. Zemřel 21. 1. 1956 v Ústí nad Orlicí. Z díla: lichenologické stati v odb. časopisech, spolured. sborníku Chrudimsko a Nasavrcko.

Dobromil <br />Keprt

Dobromil
Keprt

Byl jedním z největších českotřebovských odborníků na dechovku. Narodil se 31.12.1920. Dechovka naplnila prakticky celý jeho život, i když se nikdy nestala jeho profesí. Vždy když se rozhodoval o tom, zda se věnovat v zajímavém angažmá hudbě nebo zůstat u jeho profese na dráze v České Třebové, rozhodl otec za syna a dráha vyhrála.


Narodil se na Farářství ve čtverci a jeho první kroky k hudební vzdělanosti mohl vést i sám mladý Jinřich Praveček, který tehdy bydlel v sousedství. Jenže ten odešel na vojnu a tak do houslí chodil k paní učitelce Hubálkové. Dechovka získala Dobromila Keprta především na vojenské hudební škole v Praze. Ze školy byl přidělen na půlroční zacvičení k 28. pěšímu pluku do Prahy ke kapelníkovi št. Kapitánovi Janu Peštovi, potom v lednu 1938 k 27. pěšímu pluku do Uherského Hradiště. Pak přišla okupace a s ní propuštění do civilu. Po válce se v roce 1947 oženil, po té se zapojil do řady aktivit spojených se zakládání tehedejších hudebních souborů. V roce 1949 byl jedním ze zakladatelů Závodního klubu železničářů. Díky klubu se pak mohl zůčastnit hudebních kurzů ve Zlonicích. V letech 1949-52  vystudoval dálkově pražskou konzervatoř. Státní zkoušku ze hry na snížcový pozoun složil v červnu 1952. Působil jako vychovatel na iternátě železniční průmyslovky, který byl tehdy v budově dnešní základní školy na Nádražní ulici. Zde vytvořil ze studentů mistrovské školy svou první dvacetičlennou dechovku. Ta se účastnila soutěží a vystupovala na estrádách. Dechovka pracovala do roku 1963.


Dobromil Kepr nepůsobil jen v dechovce, např. Také v tanečním orchestru Collegiál, založil soubor Studio, angažoval se v divadelním spolku Hýbl.
Roku 1968 profesně přesídlil z internátu na tehdejší prvozní oddíl ČSD, po nástupu normalizace pak byl v roce 1970 jako nespolehlivý odsunut do stanice, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1980 pracoval jako celní deklarant. V roce 1973 se vrací zpět k dechovce, do čela železničářské dechovky. Od 19. července 1973 do 2. prosince 1976 vystoupila českotřebovská železničářská dechovka pod vedením Dobromila Keprta na více než 40 koncertech na nejrůznějších místech Čech a Moravy, účinkovala i v Polsku. V následujícím období vedl tři roky dechový orchestr v Dlouhé Třebové a osm let obdobnou kapelu v Lanškrouně.

Nelze  opomenout další oblasti  hudební činnosti, a to oblast aranžérskou a skladatelskou, vytvořil řadu vlastních orchestrálních skladeb. Své působení u třebovské dechovky má podrobně zmapované ve vlastní kronice se spoustou fotografií, koncertních programů a vystřižených novinových článků. Své působení u dechovky ukončil v Kolíně v roce 1976, po problémech spojených s uvolňováním muzikantů pro nasmlouvané akce vedením tehdejšího Lokomotivního depa. Dechovku předal Františku Vilímovi.


Po odchodu do důchod ještě působil v dechovce v Dlouhé Třebové a v Lanškrouně. Během svého působení složil několik polek, valčíků, písní, orchestrálních sladeb. Mnoho skladeb pro dechovku také aranžoval. 

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Josef  <br />Koráb

Josef
Koráb

23.1. 1873 -  18.9. 1931

Narodil se 23. 1. 1873 v Chotěboři. Po maturitě na vysokomýtském gymnáziu studoval na pražské univezitě, promován 13. 11. 1896. Praxi vykonával v Praze, krátce působil ve Vídni. Do Ústí nad Orlicí přišel v listopadu 1901, zde nejprve lékařem u firmy Jan Hernych a syn, poté lékařem státních drah, městským, školním a nakonec lékařem Okresní nemocenské pojišťovny. Za 1. světové války vedl vojenskou nemocnici ve Vysokém Mýtě. Člen, v letech 1922-29 předseda Klubu českých turistů v Ústí nad Orlicí. Mnoha aktivitami se podílel na zvýšení prestiže KČT. Zemřel 18. 9. 1931 v Ústí nad Orlicí a je pochován na zdejším hřbitově. Jeho jméno nese jedna z ústeckých ulic a turistická stezka od nynější vodárny na vrcholek Andrlova chlumu.

Ivan <br />Hanuš

Ivan
Hanuš

25.1. 1928 -  13.8. 1984

Ivan Hanuš se jako student Lékařské fakulty v Brně zapojil do odbojového hnutí po komunistickém puči v roce 1948 a v roce 1949 byl zatčen a odsouzen 17. listopadu Státním soudem v Brně a 12. prosince 1950 Nejvyšším soudem v Praze za velezradu a vyzvědačství k 25 letům odnětí svobody, ke konfiskaci majetku, k pěněžitému trestu 50 000 Kčs a ke ztrátě čestných práv občanských na 10 let. Trest vykonával v Plzni na Borech, pak v uranových dolech na Příbrami a v Jáchymově a ve Valdicích. Propuštěn byl po 11 letech v roce 1960. Pracoval jako dělník, řidič tramvaje, řidič sanitky.

Rehabilitován byl Krajským soudem v Brně 19. září 1990.

Jan  Stanislav<br />Skrejšovský

Jan Stanislav
Skrejšovský

6.1. 1831 -  14. 10. 1883

Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a v Praze, právo na pražské univerzitě. Nastoupil praxi u finanční prokuratury, 1858 úředník vídeňského ministerstva financí. Brzo jej zlákala žurnalistika a politika. 1862 list Politik, 1868 vznikla v Chrudimi vydávaná, ale zprávy z celých Čech i Moravy přinášející Koruna, 1875 založil Brousek, 1880 Tribune a 1883 ve Vídni vycházející český deník Věstník. V politice od 1863 v českém zemském sněmu. Pokaždé kandidoval jinde, v regionu kandidoval dvakrát. Nejprve v národnostně složitém obvodu měst Lanškroun, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí 1867. Tato volba byla však zpochybněna. Mandát získal v letech 1868-1877 za obvod měst Vysoké Mýto, Skuteč a Hlinsko. Nakonec jej byla ale zbaven, když si odpykával trest za tiskový delikt. To mu, vzhledem k dobovému kontextu, ovšem spíše služí ke cti.