Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Max <br />Donnebauer

Max
Donnebauer

Český německy píšící numismatik. Restauratér nádražní restaurace v Pardubicích, pak v České Třebové a nádraží střed v Praze. Jeden z nejvýznamnějších českých sběratelů mincí a medailí své doby (přes 7000 kusů). Sbírku získala francouzská numismatická firma Adolfa Hesse za 27000 zlatých. Odborné články ve Wiener numismatische Zeitschrift. Popis sbírky Eduard Fiala pod názvem Beschreibung der Sammlung böhmischen Münzen und Medaillen des Max Donnebauer, Praha 1888.

Josef  Bohdan<br />Mikuláštík

Josef Bohdan
Mikuláštík

Narodil se 4. 7. 1906 na faře Jednoty bratrské v Ústí nad Orlicí. Vyučil se obchodním příručím. V období od 1. 10. 1926 do 1. 4. 1931 absolvoval několik leteckých kurzů v Prostějově a Praze. Po návratu do Ústí si otevřel obchod se sportovními potřebami, zapojil se do práce v Sokole a stal se průkopníkem bezmotorového létání. Po roce 1935 jeden z předních organizátorů a instruktorů Masarykovy letecké ligy. Po březnu 1939 odešel přes Polsko, Rusko a Turecko do Anglie. Dne 25. 7. 1941 přijat do RAF. Podílel se na výcviku navigátorů a pozorovatelů, později palubních střelců. Ze zdravotních důvodů přeškolen na kontrolora leteckého provozu. Z RAF propuštěn jako Flying Officer 12. 8. 1945 (nalétal 1.002,15 hod.). Po válce kontrolor leteckého provozu v Brně, později v Praze. Dne 12. 4. 1947 přijat za člena důstojnického sboru z povolání, zrušil obchod a odešel do Brna. Dne 1. 8. 1950 propuštěn z armády a vystřídal několik zaměstnání (vedoucí dílny v Čistírnách a opravnách města Brna, vrtmistr v Moravských zeměvrtných závodech). Od roku 1964 v invalidním důchodu. Po částečné rehabilitaci povýšen do hodnosti podplukovníka (1965). Zemřel 19. 11. 1967 v Brně. Nositel několika československých i anglických vyznamenání. Hodnost plukovníka mu byla udělena 19. 3. 1991 in memoriam. Od roku 1993 má na letišti v Ústí nad Orlicí pamětní desku.

Josef <br />Krčmář

Josef
Krčmář

Josef Krčmář - soukromý zemědělec, hospodařil na statku o 15 ha, byl dlouholetým náčelníkem Sokola, divadelním ochotníkem, okresním předsedou svazu chovatelů a jednatelem Českého svazu zemědělců. Za okupace organizoval odchod vojáků do zahraničí. Po Únoru byl vyloučen z veřejného života a pro svoji všeobecnou vážnost a důvěru byl považován za nebezpečného. Byl považován za hlavní příčinu neúspěšné kolektivizace v obci. Po mnoha domovních prohlídkách byl za větu vytrženou z kontextu z projevu na pohřbu zatčen a souzen. Lidovým soudem v Žamberku 3. října 1952 a 14. listopadu 1952 Krajským soudem v Hradci Králové byl za pobuřování proti republice odsouzen k 18 měsícům odnětí svobody, k peněžitému trestu 30000 Kčs a ke ztrátě čestných práv občanských na 3 roky. Po návratu z vězení nadále soukromě hospodařil až do roku 1958, kdy soukromé hospodaření již nebylo únosné, a vstoupil do jednotného zemědělského družstva. V JZD pracoval až do odchodu důchodu v roce 1969. Josef Krčmář zemřel v roce 1978.
Rehabilitován byl Okresním soudem v Ústí nad Orlicí 13. prosince 1991.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Václav  Felix<br />Skop

Václav Felix
Skop

20. 11. 1848 - 4. 12. 1932

Narodil se 20. 11. 1848 v Ústí nad Orlicí. Absolvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a poté varhanickou školu v Praze. Jako učitel hudby působil nejprve v Petrinji v Chorvatsku a od r. 1878 až do své smrti na Učitelském ústavu v Innsbrucku, kde také 4. 12. 1932 zemřel. Autor 60 hudebních vokálních skladeb, několik jich je uloženo ve sbírkách Městského muzea v Ústí nad Orlicí (např. opis skladby "V Orlických horách“, kterou věnoval 100. výročí trvání Cecilské hudební jednoty).

Václav <br />Rohlena

Václav
Rohlena

16. 11. 1913 -  18.1. 1986

Narodil se 16. 11. 1913 v Úpici. Krátce před 2. svět. válkou dokončil studia na textilní škole ve Dvoře Králové nad Labem. Do Ústí nad Orlicí přišel po osvobození. V r. 1951 jmenován ředitelem nově zřízeného Výzkumného ústavu bavlnářského v Ústí nad Orlicí (v jeho čele 30 let). Podílel se na vynálezu a realizaci bezvřetenového předení. Pod jeho vedením byla v r. 1967 vybudována první bezvřetenová přádelna na světě. Proslavil VÚB i město Ústí nad Orlicí v zahraničí. Člen rady Vysoké školy strojní a textilní v Liberci, nositel čestného doktorátu Dr. Ing. H.C. na Technische Hochschule v Karl-Marx Stadtu (Chemnitz). Dne 18. 11. 1983 uděleno čestné občanství města Ústí nad Orlicí. Zemřel 18. 1. 1986 v Ústí nad Orlicí a je pochován na místním hřbitově.

Radomil <br />Ilman

Radomil
Ilman

5. 11. 1924 - 3.5. 1989

Radomil Ilman byl z rolnického rodu Ilmanů z Račiněvsi. Poprvé byl odsouzen 10. ledna  1951 Okresním soudem v Roudnici nad Labem za ohrožení jednotného hospodářského plánu na 6 měsíců. Pak byl, podle svědectví bratra Jana, bez dalšího soudního rozhodnutí poslán na dalších 6 měsíců do TNP v Pardubicích. Tam se seznámil se spoluvězněm - konfidentem StB, který mu nabídl útěk přes hranice. Při útěku byl zadržen. Měl u sebe 20 000 Kčs, 100 švýcarských franků a 20 dolarů. Přiznal se, že mu valuty opatřil otec Josef Ilman. Tím pro StB vznikla protistátní skupina. Radomil Ilman byl 28. února 1952 Státním soudem v Praze odsouzen za velezradu  k 10 letům odnětí svobody, k peněžitému trestu 30 000 Kčs, k propadnutí majetku a ke ztrátě čestných práv občanských. Těsně před propuštěním byl znovu obžalován a za pobuřování odsouzen  Okresním soudem v Příbrami k 18 měsícům odnětí svobody. Po propuštění pracoval v Praze jako lešenář. Po okupaci v roce 1968 odejel na řádný pas do Švýcarska a tam požádal o politický azyl. Byl prověřen a směl tam zůstat a pracovat. Finančně podporoval rodinu v Československu. V únoru 1989 utrpěl úraz, na jehož následky zemřel.