Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Edvín <br />Bayer

Edvín
Bayer

Patřil k významným českým botanikům a muzeologům. Zabýval se fytopaleontologií a lichenologií (nauka o lišejnících). Byl ředitelem botanického oddělení Národního muzea v Praze. Jeho bratrem byl významný lékař MUDr. Karel Bayer.
Po ukončení chotěbořské základní školy absolvoval gymnázium v Praze, kde po maturitě začal studovat práva. Po dvou letech však přestoupil na filozofickou fakultu české univerzity, kde absolvoval studium přírodních věd. Doktorem filozofie se stal po promoci 4. května 1891. Byl spolupracovníkem a žákem univerzitního profesora Dr. Antonína Friče a univerzitního profesora Dr. Ladislava Čelakovského.
Publikoval v odborných časopisech, jako například Vesmír, Věstník Královské české společnosti nauk, Časopis Národního muzea. Od roku 1894 přispíval do Ottova slovníku naučného, pod značkou "EBR". Jako první zavedl u nás metodu studia fosilních kutikul. Zabýval se též výzkumem svrchnokřídové flóry.
Bayerova vědecká práce, patří k prvním pokusům o zachycení lichenologického snažení na našem území. Ve svých pracích shrnul počátky lichenologického výzkumu v období od konce 18. století do 20. let 20. století. Z němčiny překládal odborné články chotěbořského lékaře Josefa Mühlbacha o rzích, které publikoval v časopisu Vesmír.

Lásku k přírodě a zvláště k mechům a lišejníkům získal od svého otce Karla Bayera a také od svého staršího bratra Karla, kterým se podařilo objevit v údolí řeky Doubravy (Chotěbořsko) dvě vzácné řasy.

Jana <br />Martínková

Jana
Martínková

Studovala historii a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

 

Od roku 1986 pracovala jako vedoucí Městského muzea v Moravské Třebové. Zabývala se badatelskou a publikační činností zaměřenou na Moravskou Třebovou a její okolí. Od roku 1995 vydávala v rámci muzea ročenku Moravskotřebovské vlastivědné listy. Svoji činnost dále prezentovala nejen v Moravskotřebovském zpravodaji, ale také v celostátních odborných publikacích. Významná byla spolupráce s Národním a Náprstkovým muzeem a Egyptologickým ústavem.

 

Její manžel, Mgr. Radko Martínek, byl moravskotřebovským starostou, poté senátorem, hejtmanem Pardubického kraje. Mají spolu dvě dcery, Hanu a Radku.

 

Zemřela po dlouhé a těžké nemoci.

 

Mimořádně přispěla k proslavení městské památkové rezervace v Moravské Třebové a Městského muzea v Moravské Třebové. V roce 2009 získala historicky první Cenu města Moravská Třebová za rok 2008. V roce 2016 získala Cenu Egona Erwina Kische.

 

Mezi její díla patří například tyto publikace: Moravskotřebovské cechy a cechovní památky, Poklady Moravské Třebové, Morasvskotřebovský zámek, Barokní sochařství v Moravské Třebové, Ve stínu pyramidy: příběhy moravskotřebovské mumie.

Wolfgang <br />Bier

Wolfgang
Bier

Byl to německý sochař, malíř, grafik a keramik. Narodil se v Moravské Třebové, ale vyrostl ve Waiblingenu na jihozápadě Německa. Studoval na stuttgartské akademii umění.

 

V letech 1987 až 1998 byl profesorem sochařství na univerzitě v Aachenu. V roce 1990 se přestěhoval do zchátralého statku ve Schwäbisch Hall, který přeměnil na umělecké panatví, kde žil a tvořil až do své smrti spolu se svou druhou manželkou, sochařkou Gabi Welters. Zemřel na rakovinu plic ve věku 55 let.

 

Většinu děl tvořil z oceli, ale používal také keramiku a kůži.

 

Wolfgang Bier začínal jako umělec v 60. letech. Nejprve začal s malováním, potom od roku 1967 tvořil i sochy, ty první vznikly v Berlíně.

 

Za svoji práci posbíral několik ocenění. Mezi jeho díla patří například: Postava velké čepele, Velké závodní auto, Tvar hlavy, Drachen und Urmutter, Head, Velká lebka s krajinou, Figura v kruhu, Lebka, Krajina s postavou a lebkou, Na podzim...

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Anna <br />Chlebounová

Anna
Chlebounová

8. 12. 1875 -  14.3. 1946

Narodila se 8. 12. 1875 v Bučině. Patřila k první generaci žen v nejvyšší politice. Členka agrární strany, r. 1918 jmenována do Národního shromáždění. V letech 1920-29 poslankyní sněmovny, 1929-35 senátorkou. Zabývala se především problémy veřejného zdravotnictví, dočasně reformou daní. Nejvyšší politice předcházela praktická zkušenost s řízením malé obce, manžel byl džbánovským starostou. Její veřejné působení ve své době výrazně napomohlo širokému pochopení významu všeobecného volebního práva. Zemřela 14. 3. 1946 ve Džbánově. Biografie viz. knihy: Doc. PhDr. Marie Macková, PhD. - O senátorce Anně Chlebounové (Ústí nad Orlicí, GRANTIS, 1998), Mikolášek Antonín - Nad životem senátorky Anny Chlebounové (Dolní Dobrouč, Inform sauning shop, 2011).

Jan <br />Kvapil

Jan
Kvapil

16. 12. 1919 -     ?   

Životní osudy pana Jana Kvapila rekapituluje článek v Lidové demokracii ze dne 26. ledna 1993: "Jana Kvapila z Výprachtic do koncentračních táborů zavřeli němečtí fašisté a o několik roků později i čeští komunisté... Po válce se stal v době, kdy byl ministrem zahraničí Jan Masaryk, pracovníkem oddělení pasů a víz tohoto ministerstva. Toto oddělení bylo ideálním místem, odkud se dalo lidem pomáhat k útěkům za hranice. Všechno fungovalo až do okamžiku, kdy Jana Kvapila vyhodili, protože nebyl v KSČ a ani nebyl ochoten do této strany vstoupit. Odjel do Bavorska, odkud se po čase do Československa vrátil. A tady jej, po zradě dnes už mrtvého člověka, chytili. Prozradila se jeho spolupráce s jednou západní rozvědkou. Rozsudek zněl za velezradu a špionáž na 25 let."
Na dobu vězení vzpomíná pan Kvapil: "Zatčen jsme byl v roce 1952, od roku 1953 do roku 1968 jsem bal v Leopoldově. Z toho od roku 1958 do roku 1963 na izolaci, na samotkách, bez práce, bez novin, bez knih. Na celu mně dávali vrahy a také konfidenty."
Jan Kvapil byl odsouzen Krajským soudem v Hradci Králové 17. dubna 1953 k 25 letům odnětí svobody, propadnutí jmění a ke ztrátě čestných práv občanských. Po propuštění pracoval do roku 1980 jako skladník přepravy v železniční stanici Pardubice.
Jan Kvapil byl rehabilitován Krajským soudem Hradec Králové 14. září 1990.

Bohuslav <br />Lang

Bohuslav
Lang

5. 12. 1932 - 4.8. 1992

Bohuslav Lang se narodil 5. 12. 1932 v České Třebové Marii Josefě a Bohuslavu Františkovi Langovým. Měl dva bratry, staršího Radoslava (1929) a dvojče Zdeňka. V roce 1957 absolvoval VUT v Brně - stavební fakultu, obor vodní hospodářství a vodní stavby.V roce 1958 se oženil s Dagmar Kmentovou, narodily se jim dvě děti – dcera Monika a syn Martin.

Pracoval nejprve v Agroprojektu v Pardubicích a od roku 1960 v Ústí nad Orlicí - zpočátku v přípravně zemědělských investic a potom jako vedoucí projekčního střediska v n. p. Perla. Mimo jiné projektoval lyžařský vlek na Bukovou horu v Čenkovicích a na Zakletý vrch v Říčkách v Orlických horách.

Do politiky vstoupil v roce 1989, byl zakládajícím členem Občanského fóra v Ústí nad Orlicí. V listopadu 1990 se stal členem městského zastupitelstva a 4. prosince 1990 byl zvolen starostou města Ústí nad Orlicí.

K jeho velkým láskám patřily kultura a sport. Byl dlouholetým členem českotřebovského pěveckého souboru Bendl, členem 2. oddílu Junáku v České Třebové a od studentských hrál amatérské divadlo jak v České Třebové, tak i v Ústí nad Orlicí.

V době vysokoškolských studií reprezentoval VUT Brno v plavání, atletice a jízdě na bobech.

V roce 1952 začínal v Ústí nad Orlicí s lehkou atletikou. V ústeckém dresu vybojoval 160, tedy historicky největší počet, utkání. Byl velmi dobrý zejména v desetiboji.

Nejdéle a s největším zápalem se věnoval basketbalu. Od roku 1959 do roku 1989 sehrál v dresu TJ Jiskra Ústí na Orlicí 792 mistrovských utkání a bezpočet utkání přátelských. Od roku 1964 až do konce svého života byl předsedou ústeckého basketbalového oddílu. Dlouhou dobu byl také předsedou okresního svazu basketbalu. Od roku 1976 pracoval jako rozhodčí, do roku 1992 odpískal více než 1200 utkání.

Zemřel náhle 4. 8. 1992 ve Svinné (katastrální součást České Třebové). Je pohřben na městském hřbitově v  České Třebové. V roce 1994 obdržel in memoriam poděkování města Ústí nad Orlicí za práci v radě a městském zastupitelstvu. Na jeho počest se v září každoročně koná basketbalový turnaj - Memoriál Ing. Bohuslava Langa.