Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Bohuslav <br />Šilhán

Bohuslav
Šilhán

Všestranný sportovec, člen Sokola.

V dorostenském věku přešel ke kolektivním sportům. V dalších letech ho zaujal i motorismus.

Sportu se aktivně věnoval celý život. V dětství vstoupil do Sokola, věnoval se sportovní gymnastice a atletice. V dorostenském věku přešel ke kolektivním sportům. Zajímal ho fotbal, hokej, motorismus a hlavně stolní tenis, ve kterém reprezentoval Chotěboř nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Stolnímu tenisu zasvětil Bohuslav Šilhán celý život. V roce 2004 vyhrál mistrovství republiky. Ke sportu s nejmenším míčkem mimo jiné přivedl i své dcery, vynikající československé stolní tenistky, Blanku a Jitku Šilhánovy. Bohuslav Šilhán byl dlouhá léta spojen s chotěbořským stolním tenisem, kromě toho byl dlouho aktivním členem Českomoravského klubu veteránů.

Na konferenci Krajského svazu stolního tenisu Vysočina v roce 2012 obdržel Bohuslav Šilhán čestnou plaketu za jeho celoživotní přínos pro stolní tenis.

I na sklonku života předával své vzpomínky na besedách nejen o sportu, ale mnoho také věděl o historii Chotěboře.

Karel <br />Bayer

Karel
Bayer

Lékař, universitní profesor, držitel papežského řádu sv. Řehoře Velikého, básník.

Dětství prožil v Chotěboři, kam se s rodinou z Polné přestěhovali. Po maturitě na gymnáziu v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě vstoupil na pražskou univerzitu. Již v době studií psal české básničky. V této době byl  také činným členem Spolku českých mediků.

Později přejal německé smýšlení. Vystudoval německou univerzitu v Praze, obor veškeré lékařství. V roce 1879 byl prohlášen doktorem medicíny. Byl jmenován do čela chirurgického oddělení německé dětské nemocnice v Praze, následoval primariát chirurgického oddělení nemocnice Milosrdných bratří na Starém Městě. Mezi jeho odkaz patří technika prodloužení Achillovy šlachy tzv. "Z plastikou", kterou zavedl do praxe při léčbě vrozených vad nohou.
Mezi lety 1898-1924 napsal a uspořádal šest básnických sbírek, z nichž pět bylo vydáno v němčině, jednu do češtiny přeložil František Xaver Boštík. Básně jsou lyrické a epické, baladovité. Oblíbeným námětem se mu stala příroda, rozkvetlé louky. V mladších letech tvořil zprvu verše žertovné, později se jeho básně stávaly vážnějšími a zamyšlenějšími.

Do města svého mládí, Chotěboře, se Karel Bayer vrátil v roce 1924. Nechal si postavit vilu, kterou pojmenoval na počest manželky "Vila Anna". Byl nadšeným botanikem, jeho koníčkem byly mechy a lišejníky, které sbírali spolu se svým bratrem Edvínem, a toto nadšení možná zdědili po otci, jenž se jimi také zabýval.

Od roku 1924 až do své smrti žil na odpočinku v Chotěboři, kde je pochován na městském hřbitověv rodinné hrobce. Pro své zásluhy byl prvním nositelem "Ceny míru, spravedlnosti a spolupráce všech národností v Republice československé" (obdržel ji v roce 1928 a poté znovu v roce 1930).

Marie  <br />Macková

Marie
Macková

Narozena 30. 7. 1958 v Lanškrouně. Doc., PhDr., Ph.D., archivářka, historička, věnuje se regionální historii okresu Ústí nad Orlicí a dějinám Němců v Čechách, též práce z oboru církevních dějin a dějinám tabákového průmyslu v Rakousku-Uhersku. Studovala na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1993-2001 byla ředitelkou Státního okresního archivu v Ústí nad Orlicí. Od roku 2001 pedagožka Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Marie Macková je autorkou deseti samostatných odborných monografií, na dalších deseti se podílela jako spoluautorka. V odborných časopisech jí vyšlo více než 110 článků.
Žije v Ústí nad Orlicí. „Moje profese – historie – je moje hodně velká záliba. A jiné? Divadlo, literatura. A toulky po zemích českých a občas i jiných.“

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Josef <br />Bílý

Josef
Bílý

19.9. 1926 -     ?   

Josef Bílý - povoláním soukromý zemědělec, stavební dělník a družstevní zemědělec byl Okresním soudem v Lanškrouně 10. července 1951 z důvodu ohrožení jednotného hospodářského plánu odsouzen k 8 týdnům odněntí svobody a k peněžitému trestu 3000 Kč.

Rehabilitován byl Okresním soudem v Ústí nad Orlicí 16. srpna 1990.

Marie <br />Rollerová

Marie
Rollerová

26.9. 1897 - 8.1. 1955

Narodila se jako první dítě ředitele kůru Petra Kociana v domě u Korábů na Velkých Hamrech. Byla středoškolskou profesorkou, prozaičkou, ale také dramatičkou. Velký vliv na ni měli bratranci Jaroslav (houslista) a Quido (sochař). Vystudovala gymnázium Minerva v Praze, kde byla podporována strýcem spisovatelem Josefem Svátkem. Filozofickou fakultu nedokončila, věnovala se rodině. Její první literární pokusy byly spjaty s Prahou.Tématicky čerpala z prostředí domova, života drobných ústeckých obchodníků či řemeslníků. Psala povídky s náměty z historie města i pokusy o dramata. S hrou Soukeníci se divadelní soubor Vicena zúčastnil Jiráskova Hronova roku 1940. Nejcennější jsou dnes črty a fejetony, postihující kulturní a nejenom kulturní život města v průběhu několika desetiletí. Výbor z díla byl v roce 1978 vydán ve svazku Zpěv mého domova.

Marie Rollerová zemřela v Ústí nad Orlicí 8. ledna 1955 a je pochována na ústeckém hřbitově.

Při příležitosti 100. výročí narození byla umístěna pamětní deska na jejím rodném domě.

František <br />Mývalt

František
Mývalt

27.9. 1889 -  31.7. 1948

Syn železničáře, vyučen strojním zámečníkem. Po čtyřleté vojenské službě u námořnictva (loď Orion) 1913 u železnice v České Třebové. Na počátku války opět u válečného námořnictva. Účastník vzpoury v Boce Kotorské ve dnech 1.- 3.2.1918, do konce války vězněn. Zaměstnanec drah v České Třebové 1918 - 1944 až do odchodu do výslužby 1944. Jako všeobecně vážený člověk zvolen v květnu 1945-1946 prvním předsedou Revolučního národního výboru v Ústí nad Orlicí. Zemřel v nemocnici v Pardubicích  31.7.1948. Jeho jménem pojmenována jedna z ústeckých ulic.