Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Jan <br />Kapusta

Jan
Kapusta

Narodil se v České Třebové. Maturoval na gymnáziu v Lanškrouně v roce 1951, pokračoval ve studiu na filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci (1951-1956), obor hudební věda, estetika a historie. Po ukončení studia pracoval převážnou část života v muzejnictví, a to v Zábřehu, Olomouci, Litomyšli a Poličce. Byl autorem trvalých expozic litomyšlského a poličského muzea, zasloužil se o vznik Památníku Bohuslava Martinů v Poličce a vypracoval scénáře mnoha příležitostných výstav.

Řadu let byl redaktorem periodik Vlastivědný sborník Severní Morava, sborník Zábřeh v minulosti a přítomnosti, Zprávy z muzeí od Trstěnické stezky, v němž publikoval celou řadu důležitých příspěvků. V roce 1983 byl donucen z politických důvodů práci v muzejnictví opustit. Až do odchodu do důchodu pracoval ve Státním rybářství v Litomyšli jako pomocný dělník. Stále se ale věnoval publikační činnosti. Je autorem deseti knih a asi pěti set publikací o hudbě a výtvarném umění 19. století. Středem jeho zájmu bylo a je výtvarné umění a hudební věda, zejména pak sociologie hudby. Do současnosti napsal na 430 studií, článků a textů katalogů výstav a 10 samostatných monografií, např. Josef Matička - Sen o Litomyšli, Dechové kapely, pochod a František Kmoch, propagační brožuru Polička.

Jako zakládající člen Společnosti Bohuslava Martinů každoročně připravoval do sousední malé vesničky Vlčkova na poslední víkend v květnu slavnost Otevírání studánek. Podílel se také na kulturním dění města Litomyšle a širšího regionu (přednášková činnost, práce v kulturních komisích, ve výborech Smetanovy Litomyšle a Mladé Smetanovy Litomyšle, v Mužském pěveckém sboru). Přesto, že bydlí v Litomyšli, na své rodné město nikdy nezapomněl. Neunikla mu jediná výstava s výtvarným zaměřením, která se v České Třebové uskutečnila, některé z nich sám zahajoval. Zemřel 7. 5. 2011 v Litomyšli.

Ve šlépějích otce kráčí syn Jan Kapusta mladší, absolvent Ústavu dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1980 působí v Galerii výtvarného umění v Náchodě (historik umění, ředitel).

Pavel <br />Kovář

Pavel
Kovář

Prof. Pavel Kovář je absolventem posledního ročníku SVVŠ před obnovením gymnázia (maturita v r. 1970). Na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity v Praze vystudoval obor geobotaniku (ekologickou botaniku) 1970-1975 po 15 letech práce ve dvou ústavech Akademie věd byl po listopadu 1989 povolán zpět na Alma Mater, aby pomohl modernizovat svou mateřskou katedru botaniky, jejímž vedoucím dnes je. Oblasti jeho zájmu spojuje ekologie, zejména krajinná a ekologie obnovy (v angličtině označovaná půvabným termínem ekologie restaurační). Studoval biotické vztahy na deponiích toxických substrátů, po záplavách v roce 1997 se jeho pozornost zčásti přesunula do postižených oblastí, kde se spolu se studenty zajímá o znovuosidlování ploch vegetací a její změny.

Jedním z jeho posledních zahraničních projektů bylo studium biodiverzity v andských ekosystémech „páramos" v Ekvádoru ovlivněných lidskou a vulkanickou činností. Nejnověji vstupuje do jednoho z výzkumných programů EU (tzv. Klíčové akce 1.1.4: Globální změny, klima a biodiverzita, kde se zahraničními kolegy z dalších 13 zemí uspěli s návrhem projektu nazvaného Biodiversity and Habitats). Do České Třebové jezdí pokud jen trochu může za svými rodiči a je čtenářem (příležitostně také dopisovatelem) našeho Českotřebovského zpravodaje.


Je spoluautorem "evropské" knihy "High Nature Value Farming in Europe". Vydali ji editoři v Německu, v níž o titulním tématu pojednává 35 evropských států. Kapitolu za Českou republiku vytvořil se dvěma spolupracovníky právě Pavel Kovář. Další kniha z "dílny" Pavla Kováře je pro změnu výuková, letos na jaře vydaná učebnice ekosystémové a krajinné ekologie.

Miloslav <br />Štusák

Miloslav
Štusák

Narodil se v českotřebovské čtvrti U kostelíčka v rodině železničního zaměstnance. Po základní škole odešel v roce 1927 do Bratislavy na státní školu pro výchovu učitelů. Jako absolvent školy působil na různých slovenských školách. V roce 1936 nastoupil vojenskou službu. V tomto období absolvoval Letecké učiliště v Prostějově a obdržel hodnost poručíka – letce. V civilu se opět věnoval pedagogické činnosti. Učil ve Zvolenu a potom v Bratislavě.

Když došlo k rozbití republiky, odešel přes Maďarsko, Jugoslávii, Turecko, Sýrii a Alžír do Francie. Po vojenské přísaze, kterou složil v československém vojenském táboře v Agde jej převeleli k 1. letecké skupině pod vedením štkp. Schejbala. Zde se přecvičoval na francouzskou leteckou techniku (letouny MS – 230 a MS 406) až do kapitulace Francie. V polovině roku 1940 odjel anglickou lodí z přístavu v Bardeaux do Anglie. Zde vystřídal řadu vojenských základen, až byl převelen k 313. československé stíhací peruti RAF. Jejím úkolem byla bojová činnost, která spočívala v hlídkování nad konvoji v Kanále, doprovod bombardérů nad územím nepřítele a hlídkování nad Anglií.

V osudný den 27. února 1943 doprovázela jeho 313. peruť anglické bombardéry k německé námořní základně v Brestu. Na zpáteční cestě byly letouny napadeny německými stihači. Stroj Miloslava Štusáka byl těžce poškozen. Když posádka opouštěla letadlo, mělo výšku asi 100 m. Než se M. Štusákovi otevřel padák, zabil se prudkým nárazem o vodní hladinu. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.


Miloslav Štusák je vzpomenut na panelu 121 v památníku letců Runnymede v Anglii. Za bojovou činnost byl také vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Jaroslav <br />Bittl

Jaroslav
Bittl

20.6. 1931 -  20. 12. 2015

Narodil se 20. června 1931 v Praze. V roce 1939 se na dlouhou dobu přestěhoval do České Třebové. Absolvoval zde obecnou školu, měšťanskou školu a odmaturoval na gymnáziu. Studoval Masarykovu univerzitu, Pedagogická studia dokončil v Pardubicích. Mnoho let pracoval jako vedoucí výtvarného oboru na LŠU v Pardubicích, kde posléze pracoval také jako ředitel této školy. Byl nadaný nejen po stránce výtvarné, ale známa je také jeho básnická tvorba. V roce 2000 se vrátil do České Třebové. V roce 2012 obdržel cenu města Česká Třebová - Kohout za dlouholetou výtvarnou a spisovatelskou práci.  

Ladislav <br />Vyskočil

Ladislav
Vyskočil

26.6. 1899 -  22. 10. 1943

Narodil se 26. 6. 1899. Majitel elektrotechnického závodu v Kyšperku (Letohrad). Pro odbojové hnutí zhotovoval vysílací a přijímací radiostanice pro spojení se zahraničím. Zatčen 24. 10. 1941 na udání. Vězněn v Pardubicích, Terezíně a Drážďanech, kde byl 22. 10. 1943 popraven.

Ladislav <br />Plíva

Ladislav
Plíva

7.6. 1952 -  17.9. 2011

Ústecký rodák Ladislav "Larry" Plíva byl jako výtvarník a muzikant od konce 60. let minulého století spjat s hnutím českého undergroundu. Za svého působení v Ústí nad Orlicí byl jednou z vůdčích osobností alternativního uskupení zvaného P.A.J.Z.L. (Zkratka slov Pivo a jiné základní lihoviny, později vykládaná jako Praví a jediní zastánci lidu). Plíva byl iniciátorem mnoha poetických happeningů. Po podpisu Charty 77 emigroval v roce 1982 i s rodinou do USA. Žil a tvořil v Hawthornu (New Jersey). Věnoval se převážně abstraktní malbě, elektronické hudbě a konceptuálním instalacím. Do rodného Ústí se vracel po „sametové revoluci“ poměrně pravidelně, i když ne příliš často. V roce 2008 ho ke společné výstavě pozval Jan Steklík, přední představitel českého výtvarného undergroundu a nepřehlédnutelná osobnost české výtvarné scény. Samostatné expozice dvou ústeckých přátel byly otevřeny v červnu zmíněného roku v místní Galerii pod radnicí. Pro Ladislava „Larryho“ Plívu byla výstava, na jejíž přípravě se nemalým dílem podílel i Orlický deník, úspěšným „comebackem“. V rodném městě svou tvorbu po „revoluci“ představil vůbec poprvé. Výstava se setkala s mimořádným ohlasem a dala se bez přehánění označit za jednu z nejvýznamnějších kulturních událostí roku 2008 v Ústí nad Orlicí.