Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Jiří  <br />Cihlář

Jiří
Cihlář

Narodil se 23. 1. 1927 v Lučicích. Autor prací o historii komunistického hnutí, dějinách zemědělství a vesnic severovýchodních Čech, výboru z díla M. Rollerové.

Z díla: Založení KSČ na Ústeckoorlicku, Těžká léta na Orlickoústecku 1929-1939, Účast studentů v ilegálním boji KSČ v Chocni a Vysokém Mýtě, Rotary kluby ve východních Čechách, Zpěv mého domova, České školy na Lanškrounsku, Jak se dříve mluvilo v textilních továrnách, První světová válka a Orlickoústecko, Starosta Oldřichovic Karl Hübl : sedlák, spisovatel a politik, Sudetoněmečtí demokraté, antifašisté a Orlickoústecko, Účast studentů v ilegálním boji KSČ v Chocni a Vysokém Mýtě, Úsilí samosprávného okresu Ústí nad Orlicí o rozvoj Ústecka a Třebovska 1865-1928, Václav Zdeněk Hackenschmied, učitel na rozhraní dvou století : Říčky - Ústí nad Orlicí, Vesnice severovýchodních Čech od osvobození 1945 do Února 1948, Vesnice severovýchodních Čech v období kolektivizace 1948-1960, Za chléb, práci a svobodu, za šťastný život v socialismu.

Matěj  Josef<br />Sychra

Matěj Josef
Sychra

Kazatel, vlastenec a národní buditel, skladatel a spisovatel Matěj Josef Sychra se narodil v Ústí nad Orlicí 21. prosince 1776 v budově tzv. staré školy (dnes sídlo městské policie), kde bydleli jeho rodiče. Jeho tatínek Matěj byl tkalcem a městským písařem a kronikářem. Maminka se jmenovala Anna, rozená Andresová. První literární a hudební vzdělání získal u učitele a ředitele kůru Jana Jahody. V r. 1787 odešel na studia do Prahy na německou základní školu. V období 1792 - 1796 se stal studentem Piaristického gymnázia v Novém Městě pražském. Po dokončení gymnázia studoval filosofii a teologii. Královéhradeckým biskupem M. Tadeášem hrabětem z Trautmansdorfu byl 17. září 1801 vysvěcen na kněze. Působil v Sebranicích u Litomyšle, Bystrém u Poličky, byl administrátorem Německé Bělé, farní beneficium mu bylo propůjčeno v Jimramově na Moravě, odkud byl v roce 1824 přeložen na faru Zámku Žďáru u Nového Města na Moravě. Zasloužil se o zachování poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Patřil do generace vlastenců, kteří se snažili především o povznesení českého jazyka. Je autorem literárních prací zaměřených na vzdělávání ("Povídatel", "Kratochvílník"), sběratelem folklóru. Z jeho českoslovanské frazeologie čerpal Josef Jungmann při tvorbě Slovníku česko-německého. Jako překladatel k nám uvedl Moliéra a Kotzebua. Autor prostonárodních zábavně poučných knih, příležitostně komponoval. Verše publikoval mj. v přílohách Zieglerova Dobroslava. Zemřel 19. 3. 1830 ve Žďáru nad Sázavou a pochován je u jedné z bran na Zelené hoře. Jeho jméno nese Městská knihovna ve Žďáru nad Sázavou i jedna z ulic města Ústí nad Orlicí. U výročí stých narozenin byla v r. 1876 na budově radnice v Ústí nad Orlicí odhalena pamětní deska. 

Z díla: Versuch einer böhmischen Phraseologie, Povídky a jiné práce vydalo r. 1961 Kraj. nakl. Brno. Pomněnkový vínek ze spisů Matěje Josefa Sychry; mládeži uvil a k oslavení stých narozenin Sychrových vydal Vojtěch Kryšpín.  Fr. A. Urbánek, Praha 1876.

František <br />Mejdr

František
Mejdr

Narodil se 14. 5. 1885 v Ohnišťanech. Do Ústí nad Orlicí přišel jako mladý absolvent textilní školy v Jilemnici a obchodní školy v Praze. Obchodník textilem, výrazná osobnost města. Aktivní člen Sokola, divadelního spolku Vicena, Klubu českých turistů aj. Jeden z organizátorů vybudování Památníku odboje, staročeských poutí a všech dalších akcí spojených se získáváním financí pro stavbu divadla. V letech 1934-42 předseda Družstva pro postavení divadla. Za okupace členem národního výboru, org. ÚVOD a vedoucím odbojové skupiny v Ústí nad Orlicí (spolupracovníci: N. Vašíček, L. Cihlář, Fr. Zábrodský, V. Boštík). Zatčen na podzim 1941, vězněn v Pardubicích, Terezíně a Osvětimi, kde 4. 3. 1942 zemřel. Za zásluhy o osvobození získal od prezidenta republiky Československý válečný kříž 1939 - in memoriam.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Václav <br />Boštík

Václav
Boštík

21.2. 1897 -  23.7. 1963

Narodil se 21. 2. 1897 ve Vysokém Mýtě. Gymnázium vystudoval v Hradci Králové. V sedmnácti letech byl odveden do 1. světové války. Po jejím skončení začal studovat teologii v Hradci Králové. Pro mimořádné schopnosti byl za rok poslán na studia do Říma, kde byl 9. 7. 1923 vysvěcen na kněze. Místo děkana v Ústí nad Orlicí nastoupil 17. 6. 1934. Během 2. světové války byl členem protifašistického odboje. 6. 3. 1942 byl gestapem zatčen a následně vězněn v Pardubicích, Drážďanech, Praze, Terezíně a nakonec v koncentračním táboře Flössenburg. Domů se vrátil 15. 5. 1945. V r. 1961 byl zbaven státního souhlasu pro výkon kněze a vzhledem ke svému věku požádal o odchod do důchodu. Zemřel náhle 23. 7. 1963.

Vratislav <br />Čáslavka

Vratislav
Čáslavka

1.2. 1930 -     ?   

Vratislav Čáslavka byl  28. června 1953 obviněn a odsouzen Vyšším vojenským soudem v Trenčíně za vyzvědačství (údajné vyzrazení zpráv o svém útvaru) na 16 let odnětí svobody (uranové doly v Jáchymově), propadnutí majetku a k ztrátě čestných práv občanských na 5 let. Propuštěn byl na amnestii 11. 5. 1960.

Rehabilitován byl Vyšším vojenským soudem v Trenčíně 11. září 1990.

František <br />Hoffmann

František
Hoffmann

23.2. 1920 - 1. 10. 2015

Narodil se 23. února 1920 v Litomyšli. Archivář, publicista.
Archivář, historik, publicista. Absolvoval pražskou filozofickou fakultu a Státní archivní školu. 

Narodil se v Litomyšli v rodině pekaře, navštěvoval místní gymnázium a v roce 1939 zahájil studium práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. To musel záhy kvůli uzavření českých vysokých škol přerušit. Absolvoval abiturientský kurz při Obchodní akademii v Chocni a začal pracovat jako pomocník v advokátní kanceláři (od ledna 1941). Po třech měsících změnil pracoviště a do konce války působil v Hospodářské skupině maloobchod v Litomyšli[1].

Po válce vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (obory historie a filozofie) a Státní archivní školu v Praze. Po vysokoškolských studiích přišel v roce 1950 do Jihlavy, kde vybudoval jeden z největších archivů na Moravě. Angažoval se v procesu pražského jara a tak musel v období normalizace odejít. Od roku 1971 pracoval v kodikologickém oddělení Ústředního archivu ČSAV v Praze, i nadále se ale věnoval regionálním dějinám Jihlavska.[2] Jeho manželkou byla historička a archivářka PhDr. Jaroslava Hoffmannová (1942).

 

 

Dílo

  • Z počátků průmyslu a dělnického hnutí na Jihlavsku. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1958. 16 s.
  • Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1958. 172 s.
  • Jihlavské právo. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1959. 75 s.
  • Jihlava v husitské revoluci. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1961. 254 s.
  • Nové listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Brno : Blok, 1967, 296 s.
  • České město ve středověku. Život a dědictví. Praha : Panorama, 1992. 453 s. ISBN 80-7038-182-5.
  • Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 712 s. ISBN 978-80-7106-543-2.
  • Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Ekon Jihlava 2009, 494 s.
  • Výbor kodikologických rozprav a studií. Studia codicologica selecta (Studie o rukopisech – Monographia XVI). Praha : Masarykův ústav - Archiv Akademie věd České republiky v. v. i., 2010, 494 s. ISBN 978-80-86495-75-0.
  • František Hoffmann devadesátiletý. Výbor studií a článků: Iglaviensia. Jihlava : Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava, 2010, 463 s. ISBN 978-80-86931-49-4.
  • Sedm století historie Jihlavy v obrazech. Jihlava : Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava, 2015.