Byl prozaikem, básníkem, překladatelem, redaktorem, autorem vzdělávacích knih, jeden z prvních spisovatelů z povolání u nás. Narodil se v České Třebové. Jeho kolébka stávala v dřevěné roubence čp. 97 pod kostelem sv. Jakuba. Janovi rodiče, Josef a Alžběta Hýblovi zde provozovali krupařský obchod. Dnes je zde slušivě opravený rohový dům. Slavný rodák je na průčelí budovy připomenut bronzovou pamětní deskou o velikosti 180 cm x 80 cm od akademického sochaře Františka Formánka (byla odhalena 2. října 1932). Je po něm pojmenována i ulice, při které stávala jeho rodná chaloupka a také místní divadelní spolek. Dne na rodném domě pamětní deska od sochaře Fr. Formánka.

V Litomyšli navštěvoval normální školu a v letech 1798 až 1803 pětitřídní gymnázium. Po těchto studiích odešel do Prahy. Zde vystudoval filozofii (1803 – 1805) a začal studovat na technice. Studia zakrátko zanechal a stal se spisovatelem z povolání. Redigoval několik oblíbených časopisů, např. Českého lidumila, Rozmanitosti, Hyllos a Jindy a nyní, jejichž řízení později převzal J.K. Tyl a přejmenoval na Květy české.

Překládal divadelní hry a prózu z němčiny. Drobné prózy také sám psal jako např. Poučné a kratochvilné historie o strašidlech, nebo humoresku Justýnčin mistrovský kus. Napsal také významný odborný spisek Historie českého divadla od počátku až do nynějších časů (1816), z něhož pak vycházeli další pokračovatelé v zobrazení obrozeneckého divadla. Ke konci života navázal na činnost V.M. Krameria vydáváním děl starší české literatury (D. Adam z Veleslavína, J.F. Hammerschmidt, Paleček …). Psal jazykem prostým a jadrným. V časopisech, jejichž společenská funkce měla ráz populárně výchovný, pečoval i o praktické vzdělávání lidu. Pracoval v Turečkově tiskárně v Litomyšli jako korektor, v letech 1828-34 nesl významný podíl na chodu tiskárny.

Vlastní spisovatelská tvorba a překladatelství jej nemohly uživit, musel pracovat i jako korektor a jazykový upravovatel cizích textů. Mnoho také vykonal pro divadlo. Již jako student hrával divadlo ve svém rodišti a později se stal horlivým ctitelem Thalie v Praze. Upravoval a překládal divadelní hry, napsal významný odborný spisek Historie českého divadla od počátku až do nynějších časů (1816). Zemřel tělesně vyčerpán úmornou prací i nezdravým způsobem života. Pochován je na Olšanských hřbitovech.