Databázi OSOBNOSTI REGIONŮ provozuje a vyvíjí Městská knihovna Česká Třebová

Jaroslav Tschöpa

Nahlásit chybu
Vím víc informací
Datum narození
19. 09. 1932
Místo narození
Letohrad (okres Ústí nad Orlicí)
Datum úmrtí
06. 05. 2003
Místo úmrtí
Letohrad (okres Ústí nad Orlicí)
Profese a obor působení
Zavřít formulář

Víte o uvedené osobě další informací? Vlastníte fotografie, kde je osoba zachycena? Máte k dispozici dokumenty, které se osoby týkají?
Budeme rádi, pokud se o ně podělíte a pomůžete nám tak rozšířít záznam dané osoby.
Děkujeme za Vaši pomoc.

E-mail pro případnou další komunikaci a ověření uvedených informací.
Pokud máte zájem probrat informace telefonicky.
Můžete nám sdělit informace, které záznam neuvádí, rozšíření stávajících informací, neuvedená data atp.
Můžete poslat i obrázky nebo další soubory, které jsou relevatní k infiormacím, které sdělujete.
Přetáhněte soubory sem nebo Vyberte v počítači
Zavřít formulář

Při vytváření záznamů o osobách vycházíme z veřejně přístupných zdrojů, literatury nebo osobních sdělení. Pokud jste nalezli chybně uvedenou informaci, špatný odkaz nebo nějaký překlep, dejte nám vědět. Rádi záznam opravíme nebo doplníme.
Děkujeme za Vaši pomoc.

E-mail pro případnou další komunikaci a ověření uvedených informací.
Pokud máte zájem probrat informace telefonicky.
Uveďte jakou informaci považujete za chybnou nebo nepřesnou. Budeme rádi, pokud uvedete zdroj, ze kterého čerpáte.
Zavřít formulář
Na vytváření záznamů na portálu OsobnostiRegionu.cz spolupracuje několik paměťových institucí. Cílem projektu je vyhledávání zajímavých osobností, které se váží k regionům a místním komunitám. Aby se databáze mohla rozvíjet i v budoucnu, hledáme zajímavé osobnosti i mezi žijícími.
Pokud některou vybereme a rozhodneme se pro její zařazení, volíme vždy osoby veřejně známé a činné.
Uvědomujeme si, že veřejný zájem nesmí být na úkor práv jednotlivce. Pokud s uveřejněním v databázi nesouhlasíte, stačí odešlete tuto žádost. Po ověření, že žadatelem je uveřejněná osoba záznam obratem odstraníme. Učiníme také technicko-procesní opatření k zamezenní opakovaného vložení osoby do databáze.

E-mail pro případnou další komunikaci a ověření uvedených informací.
Pokud máte zájem probrat informace telefonicky.
Pokud nám k žádosti chcete také něco sdělit.

Životní osudy Jaroslava Tschöpy zásadně poznamenala II. světová válka a skutečnost, že vyrůstal v rodině, kde matka byla Češka, ale otec byl německé národnosti. I když se doma mluvilo česky, musel kvůli svému původu čelit útokům bývalých kamarádů a často zůstával osamocen. Ještě více než dvacet let po skončení války se nesměl otec do Československa vrátit, takže v době, kdy by ho nejvíce potřeboval, se musel spolehnout jen sám na sebe. Také jeho volba profese byla poznamenána původem jeho otce a nemohl si obor studia vybrat svobodně. Vyučil se malířem - lakýrníkem u pana Straky v Letohradě. Teprve po absolvování základní vojenské služby se mu nakonec podařilo začít studovat obor, ke kterému měl nejblíže. Rozhodl se pro Umělecko – průmyslovou školu v Uherském Hradišti. Úspěšně vykonanými talentovými zkouškami jednoznačně přesvědčil komisi o svém výtvarném nadání a byl přijat v oboru tvarování strojů a nástrojů. Studoval pod odborným vedením profesora Kováře. Po dokončení studia byl zaměstnán v konstrukční kanceláři ve firmě OEZ v Letohradě. V 70. letech se mu naskytla možnost přejít k práci pro Charitu Praha, která měla svůj závod v nedalekém Jablonném nad Orlicí. Tady se mohl věnovat malbě obrazů se sakrální tématikou a získal větší prostor pro vlastní tvorbu. Maloval rovněž drobnější květinová i mořská zátiší, portréty, ale také velká plátna, na nichž vynikla majestátní krása krajiny Orlických hor. Častý zdroj inspirace nacházel v ideální harmonii přírody. 

Od počátku 90. let začal pravidelně vystavovat své práce se skupinou výtvarníků ze Žamberku a okolí. Bylo to především s Jaroslavem Kerschbaumem, Vladimírem Zejdou, Oldřichem Kotyzou, Antonínem Hlaváčkem a Pavlem Halbrštátem. Postupně se stala neodmyslitelnou součástí jeho života účast na výtvarných salonech, plenérech a výstavách. V roce 1987 a 1988 měl samostatné výstavy v Domě kultury v Letohradě a také v Kunvaldu, Žamberku i Jablonném nad Orlicí. V roce 1989 získal členství v Unii výtvarných umělců.

Jako absolvent oboru tvarování měl velice blízko k vytváření trojrozměrných objektů a byly mu svěřovány zakázky, které vytvářejí trvalou výtvarnou výzdobu významných budov v regionu. Portrétní reliéfy vytvořil pro Masarykovu školu v Kunvaldě, pro Komenského školu v Letohradě a Divišovo divadlo v Žamberku. Byl pověřen realizací bronzové plastiky Ikara pro německý Senftenberg.

Po roce 1990 se prezentoval nejenom v blízkém okolí, ale také v Hradci Králové a Praze a byl stále častěji zván k výstavám v zahraničí – jeho práce si mohli prohlédnout ve švýcarském Hausenu, německém Régensburku, Norimberku a Mnichově. Účastnil se malířských plenérů v partnerských městech – v rakouském i německém Senftenberku a získal zde mnoho dobrých přátel a ocenění. V roce 1996 mu byla udělena Cena za výtvarné umění a architekturu, které si velmi cenil.

Od počátku 90. let se ve své tvorbě znovu vracel k otázce násilného odsunu Němců. Proto vznikají v jeho tvorbě monumentální křížové cesty jako symboly utrpení lidí násilně vyhnaných ze svých domovů. Toto téma zpracoval ve svém filmovém dokumentu Odkud jsi a kam jdeš také režisér Milan Maryška, pro kterého byl Letohrad po mnoho let domovem. V díle Jaroslava Tschöpy je velmi patrná úcta k hodnotám. Na jedné straně ho fascinovala dokonalá krása přírody, ale neméně také velkolepé stavby. V našem regionu považoval za architektonický skvost barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie Giovanni Baptisty Alliprandiho v Neratově, mnohokrát ho ve svém díle ztvárnil.Upoutalo ho nejen jeho plasticky členěné průčelí, ale jako dílo lidského ducha vytvořené lidskou rukou. Bolestně prožíval jeho nikdy nepotrestanou devastaci, ke které došlo poslední dny války. Svou originalitou a pompézností ho přitahoval také Chrám smíření v Barceloně – Sagráda familia stavitele Antónia Gaudiho. Obdivoval nekonvenční přístup k celé stavbě, která měla mít celkem 18 věží. Gaudí tuto stavbu vytvářel jako “poslední velkou svatyni křesťanství.“

V roce 2002 Jaroslav Tschöpa vážně onemocněl, po několika náročných operacích se zdálo, že se znovu vrací k malování a do života, jeho výtvarná a životní dráha však byla v květnu roku 2003 ukončena.

-- nezařazeno --
MístoUherské Hradiště (okres Uherské Hradiště)
Ověření
Tschöpa Jaroslav. In: Adresář členů OS UVU v Hradci Králové. Hradec Králové 1993.
http://orlicky.denik.cz/kultura_region/tchopa20071106.html
Dodavatel dat
Městská knihovna Ústí nad Orlicí

Databázi vyvíjí a provozuje

Městská knihovna Česká Třebová
Smetanova 173, Česká Třebová, 560 02


Logo Městské knihovny Česká Třebová

V databázi je aktuálně

2632 záznamů o osobách.
Chybí vám v databázi
nějaká osobnost?
Napište nám o ní.