Milan Dušek

Narodil se 1. 5. 1938 v Rosicích nad Labem u Pardubic. Mládí (1946-57) prožil v Lanškrouně, kde se vyučil zámečníkem. Vystudoval večerní průmyslovou školu strojnickou. Po absolvování vojenské školy odešel na Šumavu (1960-65), poté tři roky u VB v Náchodě. V roce 1968 je propuštěn, veřejně neschvaluje okupaci Československa. Prošel řadou povolání (slévárenský dělník, práce v lese, správce kulturního domu, tranzitér). Od roku 1976 žije v Žamberku. Rehabilitace a důchodu se dočkal jako topič a údržbář léčebny TRN v Žamberku.

Psát začal ve třiceti letech - převážně vzpomínkyi na svůj pobyt na Šumavě. Z nich postupně vznikaly črty a povídky, které sporadicky zveřejňoval v okresních novinách, Pochodni, Československém vojáku, Mladém Světě, Zemědělských kalendářích a jinde. Úspěšně se zúčastnil literárních soutěží v Rychnově nad Kněžnou, v Proseči, v Letohradě a v Sobotce. Díky Dr. Janu Dvořákovi, šéfredaktorovi nakladatelství Kruh v Hradci Králové v roce 1973 poprvé knižně publikuje blok lesáckých povídek ve sborníku Začátek. V Kruhu mu v roce 1977 vychází novela Cesty vysokým lesem a v roce 1982 novela Dědictví. Až do roku 1995 zveřejňuje své prózy pouze časopisecky.

Je členem Obce spisovatelů, Unie spisovatelů, Východočeského střediska OS v Pardubicích a AIEP - české sekce světové asociace autorů detektivní literatury.