Martin Broulík pocházel ze starého kovářského rodu. Narodil se v chalupě s pozdějším čp. 264 Na Zámostí jako nejmladší syn kováře Františka Broulíka.
Jestli studoval v Pardubicích, jak se uvádí v dosavadní literatuře, která však obsahuje řadu omylů, pak se jednalo o latinské školy minoritů. V druhé polovině 70. let 18. století možná složil na pardubické hlavní škole dodatečně učitelskou zkoušku.
Učil postupně na školách v Poličce (téměř 30 let), Heřmanově Městci a od 5. července 1798 v České Třebové. O jeho jmenování na místo učitele svedli Českotřebovští tuhý boj s vrchnostenským úřadem v Lanškrouně a jednali v té věci i s inspektorátem lichtenštejnských velkostatků v Moravské Třebové.
Se svou manželkou Magdalenou a sedmi dětmi bydleli v domě čp. 70 v dnešní Hýblově ulici. Byl nejen dobrým učitelem, ale i ředitelem kůru, výborným hudebníkem a skladatelem duchovních skladeb (mše, pastorely, pastorální mše, rekviem, motetta, skladby k poctě Panny Marie ….). Řada z nich je uložena v Muzeu české hudby v Praze, notová sbírka Broulíkových skladeb je také v českotřebovském muzeu. Z díla: Oratorium de passione Domini nostri Jesu Christi.
Když Martin Broulík zemřel, byl pochován na hřbitově u kostelíčka sv. Kateřiny. Jelikož se nenašel jediný stínový portrét nebo kresba, nevíme ani jak vypadal.
