Databázi OSOBNOSTI REGIONŮ provozuje a vyvíjí Městská knihovna Česká Třebová

František Matouš Klácel (Jazyková varianta-cze)

Znám také jako:
František Matouš Klatzl (Skutečné jméno)
Ladimír Klácel (Pseudonym)
J. P. Jordan (Pseudonym)
Fr. Třebovský (Pseudonym)
Matauš Klácel (Pseudonym)
Nahlásit chybu
Vím víc informací
Zobrazit všechny fotografie 3
Související osoby
1820 - 1862
Přítelkyně
Datum narození
07. 04. 1808
Místo narození
Česká Třebová (okres Ústí nad Orlicí)
Datum úmrtí
17. 03. 1882
Místo úmrtí
Belle Plaine (Spojené státy Americké)
Zavřít formulář

Víte o uvedené osobě další informací? Vlastníte fotografie, kde je osoba zachycena? Máte k dispozici dokumenty, které se osoby týkají?
Budeme rádi, pokud se o ně podělíte a pomůžete nám tak rozšířít záznam dané osoby.
Děkujeme za Vaši pomoc.

E-mail pro případnou další komunikaci a ověření uvedených informací.
Pokud máte zájem probrat informace telefonicky.
Můžete nám sdělit informace, které záznam neuvádí, rozšíření stávajících informací, neuvedená data atp.
Můžete poslat i obrázky nebo další soubory, které jsou relevatní k infiormacím, které sdělujete.
Přetáhněte soubory sem nebo Vyberte v počítači
Zavřít formulář

Při vytváření záznamů o osobách vycházíme z veřejně přístupných zdrojů, literatury nebo osobních sdělení. Pokud jste nalezli chybně uvedenou informaci, špatný odkaz nebo nějaký překlep, dejte nám vědět. Rádi záznam opravíme nebo doplníme.
Děkujeme za Vaši pomoc.

E-mail pro případnou další komunikaci a ověření uvedených informací.
Pokud máte zájem probrat informace telefonicky.
Uveďte jakou informaci považujete za chybnou nebo nepřesnou. Budeme rádi, pokud uvedete zdroj, ze kterého čerpáte.
Zavřít formulář
Na vytváření záznamů na portálu OsobnostiRegionu.cz spolupracuje několik paměťových institucí. Cílem projektu je vyhledávání zajímavých osobností, které se váží k regionům a místním komunitám. Aby se databáze mohla rozvíjet i v budoucnu, hledáme zajímavé osobnosti i mezi žijícími.
Pokud některou vybereme a rozhodneme se pro její zařazení, volíme vždy osoby veřejně známé a činné.
Uvědomujeme si, že veřejný zájem nesmí být na úkor práv jednotlivce. Pokud s uveřejněním v databázi nesouhlasíte, stačí odešlete tuto žádost. Po ověření, že žadatelem je uveřejněná osoba záznam obratem odstraníme. Učiníme také technicko-procesní opatření k zamezenní opakovaného vložení osoby do databáze.

E-mail pro případnou další komunikaci a ověření uvedených informací.
Pokud máte zájem probrat informace telefonicky.
Pokud nám k žádosti chcete také něco sdělit.

Známe jej jako filozofa, spisovatele, básníka, pedagoga a také přítele Boženy Němcové, jež patřil k předním obrozencům na Moravě a k aktivním účastníkům politického života v revoluci 1848-1849. Jako první u nás seznámil širší českou veřejnost s myšlenkami socialismu a komunismu.

Byl nejmladším ze šesti dětí českotřebovského ševce Antonína Klatzla. V pozdějších letech si své jméno plně počeštil. Národní školu navštěvoval ve svém rodišti,v Litomyšli piaristické gymnázium (1825-1827) a filozofická studia absolvoval také v Litomyšli. Poté odešel studovat na Moravu. V r. 1827 z existenčních důvodů vstoupil do starobrněnského augustiniánského kláštera, kde přijal jméno Matouš. V letech 1829–1833 vystudoval brněnský teologický ústav a 1834 složil s výborným prospěchem rigorózní zkoušky z bohosloví na univerzitě v Olomouci.

Ještě než školu dokončil, byl povolán zpět do Brna, aby se sám stal profesorem filozofického ústavu. Po devíti letech, přestože patřil k nejlepším a nejoblíbenějším pedagogům, musel v r. 1844 z místa odejít. Důvodem byly svobodomyslné názory, jimiž navazoval na myšlenky B. Bolzana a na nátlak brněnského biskupa.

Krátce se objevil v Praze, následoval Liběchov (1844), kde byl knihovníkem zámecké knihovny barona A. Veitha, kde se osobně seznámil i s B. Bolzanem a mohl si v rukopise přečíst jeho utopii O nejlepším státě. Přestože se mu zde líbilo, ani zde dlouho nevydržel a musel se vrátit zpět do brněnského kláštera. Zde se věnoval teoretické práci. V revolučním roce 1848 se horlivě účastnil politického dění jako člen Národního výboru a organizátor Slovanského sjezdu. V té době byl i redaktorem Týdeníku (s J. Oheralem) i Moravských novin a založil Českomoravské bratrstvo (1850–1851), prodchnuté myšlenkou celosvětového sbratření, do kterého také patřila Božena Němcová, I. J. Hanuš, Veronika Vrbíková a další. Po porážce pražského povstání se krátce skrýval v České Třebové a a pak se vrátil do Brna.

S Němcovou si dopisoval už od r. 1848 a pro ni také do Moravských novin psal své Listy přítele k přítelkyni o původu socialismu a komunismu. Je autorem sbírky Lyrické básně.

Klácel byl s největší pravděpodobností také autorem epitafu Boženy Němcové, který vyšel s nekrologem při úmrtí spisovatelky v Moravských novinách 28. ledna 1862.

Klácel od počátku těžil z toho, že v čele kláštera stál opat F. C. Napp (1790–1867), který se snažil učinit z kláštera středisko vzdělanosti. Již od r. 1830 konal v klášterní zahrádce pokusy profesor matematiky Aurelius Thaler (1796–1843), zakladatel klášterního herbáře. Po Thalerově smrti převzal péči o herbář i zahrádku právě Klácel, který ji (1848) zase předal Mendelovi (jemuž také pomáhal v počátcích jeho přírodovědeckých studií).

V letech 1849–1853 se významně podílel na založení a pak i činnosti moravské vzdělávací organizace Národní jednota sv. Cyrila a Methuda; krátce byl jejím (prvním) starostou a pak vedl její přírodovědný obor.

Byl rovněž členem k.k. Mähr.-Schles. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues der Natur- und Landeskunde, tj. společnosti sdružující přední odborné a veřejné pracovníky z Moravy a Slezska.

Začal vyučovat dívky ze zámožných rodin a sám se zabýval vědeckým studiem a zdokonaloval se v jazyce francouzském a anglickém. Zatrpkl a do určité míry přerušil i kontakty s českými vlasteneckými kruhy. Tehdejší ministr Jiskra, dřívější jeho žák mu opatřil pas, se kterým v srpnu 1869 odejel do Ameriky, aby se tu pokusil uskutečnit něco ze svých idejí.

Pracoval nejprve jako redaktor Slovana Amerikánského v Iowa City (1869–1872). Publikoval naučné statě a překlady, věnoval se organizaci Jednot svobodomyslných a vydával časopisy Hlas Jednoty svobodomyslných (Chicago 1872–1881), Svojan (Chicago 1873) a Hospodář (Milwaukee 1879–1881). Zde psával pod jménem Ladimír. Štěstí které očekáva,l ale nenalezl. Žil v bídě, odkázán na pohostinství milosrdných krajanů.

Od počátku se zabýval etikou. Jeho Dobrověda je prvním novodobým českým pokusem o soustavný výklad etické látky. Dobrovědu – etiku dělil na vědu o dobru prostém (zákonu světa), dobru z osobní stránky a dobru vtěleném v lidstvo. Při chápání vývoje světa byl ovlivněn Darwinem. Na tomto etickém a vědeckém základě vypracoval svůj utopický projekt „cesty ke Svojanovu“, projekt obcí vytvořených na základě společné práce, odměn podle zásluh a vzájemné podpory

Zemřel v městečku Belle Plaine v rodině Františka Záleského. V roce 1884, tedy dva roky po Klácelově smrti postavili Klácelovi nad jeho hrobem pěkný pomník, dodnes největší a nejpěknější na celém hřbitůvku v Belle Plaine. Pomník byl zhotoven českým kamenickým mistrem Mendlíkem ze státu Wisconsin. Je obehnán mírnou podezdívkou a obsahuje nápis, Klácelovo heslo: "Osmělme se zmoudřeti!" Nedlouho potom byl postaven pomník Klácelovi taktéž na Národním hřbitově v Chicagu.

Z Klácelova literárního díla je nezbytné upozornit alespoň na jeho Básně (1836), dále Dobrovědu (1847), Počátky vědeckého mluvnictví českého (1843) a Listy o původu socialismu a komunismu (1849).

studium: 1825  –  1827
MístoLitomyšl (okres Svitavy)
KorporaceGymnázium
Popis

 piaristické gymnázium


studium: 1829  –  1833
MístoBrno (okres Brno)
Popis

teologická studia


zaměstnání: 1849  –  1853
MístoBrno (okres Brno)
KorporaceNárodní jednota sv. Cyrila a Methuda
Popis

V letech 1849–1853 se významně podílel na založení a pak i činnosti moravské vzdělávací organizace Národní jednota sv. Cyrila a Methuda; krátce byl jejím (prvním) starostou a pak vedl její přírodovědný obor.


zaměstnání: 1869  –  1872
MístoIowa (Spojené státy Americké)
KorporaceSlovan americký
Popis

Slovan americký Chicago: 1872–1881, Hlas jednoty svobodomyslných, Jednota svobodomyslných: 1873, SvojanMilwaukee: 1879–1881, Hospodář


zaměstnání: 1872  –  1881
MístoSpojené státy Americké
KorporaceJednota svobodomyslných
Popis

Slovan americký Chicago: 1872–1881, Hlas jednoty svobodomyslných, Jednota svobodomyslných: 1873, Svojan Milwaukee: 1879–1881, Hospodář

Ověření
www (Českotřebovský zpravodaj - Kalendárium), cit. 12.7.2011
Dodavatel dat
Městská knihovna Česká Třebová
Městská knihovna Ústí nad Orlicí
Městská knihovna Svitavy
Související osoby
1820 - 1862
Přítelkyně

Databázi vyvíjí a provozuje

Městská knihovna Česká Třebová
Smetanova 173, Česká Třebová, 560 02


Logo Městské knihovny Česká Třebová

V databázi je aktuálně

2733 záznamů o osobách.
Chybí vám v databázi
nějaká osobnost?
Napište nám o ní.