Václav Fürst

Nahlásit chybu
Vím víc informací
Datum narození 09. 12. 1909
Datum úmrtí 06. 07. 1983
Místo narození Kočín (Temelín, okres České Budějovice)
Místo úmrtí Česká Třebová (okres Ústí nad Orlicí)
Profese a obory působení četníci, kriminalisté, úřednici, státní úředníci, novináři, publicisté

Životopis

Václav Fürst byl městský četník a později příslušníka kriminální policie. Václav Fürst nebyl českotřebovským rodákem. Do našeho města přišel v rámci svých služebních povinností a zůstal mu věrný až do konce svého života. Světlo světa spatřil malý Václav chvíli před půlnocí dne 9. prosince 1909 v rodině chalupníka a truhláře Václava Fürsta ve vsi Kočíně, ležící při silnici z Hluboké do Týna nad Vltavou. Narodil se jako druhorozený, v rodině byla již tři a půl roku stará dcerka Anička. Později přibyly další tři děti. Při křtu bylo novorozenci zapsáno jméno po tatínkovi i dědečkovi - staročeské Vácslav.


Školní docházku započal na trojtřídní škole v sousední vsi Dřítni, načež pokračoval na 10 km vzdálené měšťanské škole. Finanční poměry rodiny záhy potlačily Václavův sen stát se učitelem. Jelikož se od dětství pohyboval v otcově truhlářské dílně a jevil manuální zručnost, bylo o jeho budoucnosti rozhodnuto - začal se u otce učit truhlářem. Po vyučení v roce 1926 pracoval postupně u pěti truhlářských firem, z nichž poslední sídlila až v Roztokách u Prahy. Odtud nastoupil 1. října 1929 do základní vojenské služby ke Hraničářskému praporu č. 4 ve Vimperku, služebně ke 2. rotě v Prachaticích. Odtud byl vyslán do poddůstojnické školy ve Vimperku a po jejím absolvování následoval návrat do Prachatic.


Ke konci vojenské služby, v době rozrůstající se hospodářské krize, se marně snažil o získání zaměstnání. Jedna ze žádostí, které ještě jako voják rozesílal, byla žádost o přijetí do služeb četnictva. Ta však nebyla do jeho propuštění do zálohy vyřízena a tak Václav vypomáhal při práci svému otci. Zanedlouho však přišlo předvolání k prezentační komisi při Zemském četnickém velitelství v Praze a 1. října 1931 nastoupil Václav do četnické školy v Kutné Hoře, kde prožil sedm nelehkých měsíců. Zaměstnání i teoretická příprava zabíralo téměř celé dny a tak se ke studiu musela najít chvilka v noci při světle petrolejové lampy, což se však neslučovalo s platnými předpisy a bylo zapotřebí značné opatrnosti, aby světlo neupoutalo pozornost velitele.


Po absolvování školy a vyřazení v hodnosti rotného nastoupil Václav Fürst své první místo jako závodčí na četnické stanici Teplice - Šanov. V poklidném pohraničním lázeňském městě si hned od počátku oblíbil kriminální službu. Zostřování politických poměrů v Německu mělo za následek přemístění četnické služby na venkov a ve městech docházelo ke zřizování policejních ředitelství. Václav byl v roce 1936 převelen na četnickou stanici Žalany u Teplic. Dlouho zde však nepobyl a stal se velitelem prozatímní četnické stanice Fojtovice v okrese Teplice. Zde prožil pohnuté dny roku 1938, všeobecnou mobilizaci, stavění záseků a dalších překážek, chvíle, kdy mladí muži německé národnosti přecházeli státní hranici a na německém území vytvářeli bojové skupiny, které po nocích napadaly četnické stanice a oddělení finanční stráže.Po předání státní hranice v roce 1938 ustupovala posádka četnické stanice ve Fojtovicích do vnitrozemí, následována s desetikilometrovým odstupem prvními voji německé armády. Z Roudnice nad Labem, města plného českých uprchlíků, se Václav Fürst dostal dne 22. října 1938 do Vysokého Mýta, kde byl na četnickém velitelství přidělen na stanici v Ústí nad Orlicí. Odtud byl po krátké službě vyslán na nově zřízenou Pohraniční kontrolní stanici v České Třebové, neboť naše město se stalo se vznikem protektorátu městem pohraničním.


Stanice, zabývající se kontrolou cestovních pasů a dalších průkazů, sídlila přímo v nádražní budově. Po krátkém čase dne 12. září 1939 byl Václav ze Třebové převelen k četnickému velitelství ve Vysokém Mýtě, kde zastával vedení administra- tivní agendy. Práce v kanceláři však nebyla tím, co by naplňovalo jeho představy a na vlastní žádost byl přeložen dne 17. listopadu téhož roku na četnickou pátrací stanici v Chrudimi, kde prvně přišel do styku se svou vysněnou kriminalistikou.


Dne 12. srpna 1941 se Václav Fürst v České Třebové oženil se studentkou obchodní školy slečnou Marií Štarmanovou, dcerou řezníka a uzenáře.Po reorganizaci kriminální služby v Čechách a na Moravě v roce 1942 byl ze služeb četnictva propuštěn a převeden pod nově zřízenou neuniformovanou kriminální policii s velitelstvím v Pardubicích, služebnu Česká Třebová. Ta sídlila v domě čp. 33 na náměstí v prostorách bývalé Živnostenské záložny. Zde se jako vedoucí místní služebny dočkal konce druhé světové války.


V roce 1948 nastoupil Václav Fürst ke 4. kriminálnímu oddělení Krajského velitelství národní bezpečnosti v Pardubicích. O tři roky později přešel k nově zřízenému 2. kriminální oddělení v Ústí n. O., odkud nastoupil v roce 1952 jako vedoucí vyšetřovatel skupiny k nově zřízené speciální složce Bezpečnosti na železnici v České Třebové. Zde vykonával službu až do roku 1958, kdy byl dán do částečného důchodu a zakončil svoji mnohaletou službu v bezpečnostních složkách.


Za svého působení na železnici v České Třebové objasnil Václav Fürst řadu zajímavých případů. Některé z nich písemně zpracoval a uveřejnil v odborných kriminalistických sbornících či v denním tisku. Nejznámějším se stal případ krádeže jízdenek v pokladně českotřebovské železniční stanice. Ten posloužil jako námět rozhlasové hry s názvem “Schodek v železniční pokladně” a poté i 13. dílu seriálu “Třicet případů majora Zemana” pod názvem “Romance o nenápadné paní”. Při současné televizní repríze seriálu jsme po skončení jeho 13. dílu mohli vyslechnout vzpomínky Fürstových současníků a bývalých spolupracovníků a shlédnout dobové fotografie z města. Jeho novinová stať “Svatebčanem ze služební povinnosti” se stal námětem ke známému filmu “Svatba jako řemen”. Na odpočinku se Václav Fürst vrátil ke svému původnímu řemeslu a pracoval řadu let jako truhlář - údržbář na Odborném učilišti železničním a u Domovní správy v České Třebové a na ONV v Ústí n. O.


Celým pestrým životem provázel Václava Fürsta mimo služebních povinností a starostí o rodinu zájem o historii. Již jako chlapec vypomáhal při psaní kroniky rodné obce, později, v dospělosti, se věnoval sestavení vlastního rodokmenu včetně rodu své manželky a dalších spřízněných rodin. Veškeré získané poznatky soustředil do objemné šestisvazkové vázané kroniky rodu Fürstů. Zájem o historii přivedl Václava Fürsta do řad členů Genealogické a heraldické společnosti v Praze a Historického vlastivědného kroužku při JZK v Ústí n. O. Jeho práce “Jak se kdysi soudilo a trestalo” byla v minulých letech zveřejněna i na stránkách Českotřebovského zpravodaje.


Kriminalista Václav Fürst ve své rodinné kronice uvádí: “Můj život nebyl nikterak lehký a bezpečnostní služba v nepříznivých dobách mého života byla vyčerpávající, často bez odpočinku, bez spánku a bez počítání hodin. Přesto jsem měl kriminální službu rád a činilo mi radost každé objasnění trestné činnosti.”


Život plný práce se uzavřel dne 6. července 1983, kdy se Václav Fürst starší ve věku 74 let rozloučil se svojí rodinou i naším městem.

Ověření www (Českotřebovský zpravodaj - Kalendárium), cit. 8.7.2011
Dodavatel dat Městská knihovna Česká Třebová
Odkazy 30 případů majora Zemana - díl inpirovaný V. Fürstem