Věra Merunková

Básnířka.

Do školy chodila v Chotěboři, vystudovala osmileté gymnázium, které zakončila maturitou v roce 1940.

V roce 1941 se vdala a o rok později se jí narodil syn Jiří. Po válce odešla za svým manželem Oldřichem Dobřichovským do Hradce Králové. V roce 1948 se do rodného města vrátila a pracovala na chotěbořské poliklinice jako sekretářka ředitele. Později pracovala na Okresním národním výboru Havlíčkově Brodě. V letech 1961-1985 pracovala ve volném čase jako tajemnice zdravotní komise a komise sociálního zabezpečení v Chotěboři.

Básně ji provázely celým životem, měla ráda přírodu a ta ji sloužila často jako námět k psaní. Sama tvrdila, že její básně jsou zápisky jejich pocitů, odrážející jejich momentální nálady a silné prožitky. Své verše zveřejňovala v Chotěbořském ECHU a v Havlíčkobrodských novinách.

Svůj život dožila v Domě klidného stáří ve Žďáru nad Sázavou.