Karel Ninger

Nahlásit chybu
Vím víc informací
Zobrazit všechny fotografie (2)
Datum narození 12. 01. 1827
Datum úmrtí 05. 07. 1913
Místo narození Chotěboř (okres Havlíčkův Brod)
Místo úmrtí Písek (okres Písek)
Profese a obory působení profesoři, historici, spisovatelé, redaktoři, učitelé

Životopis

Karel Ninger se narodil v rodině obuvníka v čp. 109 na Sádkách v Chotěboři. Gymnázium studoval v Německém Brodě, kde se seznámil s Karlem Havlíčkem Borovským. Studoval filosofii v Praze, později bohosloví v Hradci Králové, ale toto studium nedokončil. Vrátil se do Prahy. Zde pracoval v redakci Národních novin. Pro neshody s rakouskými úřady odešel do Písku, kde působil jako profesor na gymnáziu.
Byl spoluredaktorem periodika jihozápadních Čech"Poutníka od Otavy". Přispíval do Riegrova Naučného slovníku. Profesor píseckého gymnázia, vlastenec, historik a spisovatel.
Narodil se v Chotěboři jako syn Vavřince (Laurentiuse) Ningra mistra ševcovského, a jeho manželky Anny, rodem Kratochvílové, v domku U Serafínků, v čp. 109. V opisu z matriční knihy narozených je uveden pod jménem Carolus. Karel začal chodit do školy, do dvoutřídní triviálky chotěbořské, kam chodili společně děvčata i chlapci. Mateřskému jazyku se vyučování moc nevěnovalo s doporučením řídit se příkladem dobrých spisovatelů. Čiperného Karla si oblíbil farář Pábíček a přemluvil bratry, aby ho dali na studia v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod). Na gymnázium nastoupil v roce 1839. 
Po ukončení šestitřídního gymnázia v Německém Brodě, na podzim 1845, nastoupil Karel Ninger na přípravnou školu dvouletou s názvem „filosofie“ do Prahy, která připravovala k vyšším fakultám. Po ukončení studií v Praze nastoupil do teologického semináře v Hradci Králové. V semináři byla čeština předmětem závažným a nemálo podporovaným nadací knihovníka Jana Nepomuka Teichla, jenž této nadaci odkázal 8 000 zlatých tak, aby bylo 250 zlatých vypláceno učiteli české mluvnice a literatury.
Po necelých dvou letech Karel Ninger zjistil, že netouží být teologem, ale dějiny ho zajímaly. Kontaktoval Havlíčka a ten mu přislíbil práci v Národních novinách.
Po jejich zastavení byl nucen s velikým úsilím dokončit gymnazijní profesuru, aby se měl jak živit. Štěstí se na něho usmálo v podobě suplentury na píseckém gymnasiu, kam odjel v pátek 26. února 1852. Zpočátku se věnoval pouze výuce, ale postupem času věnoval svou pozornost i věcem veřejným.
Sdružoval kolem sebe vlastence a podařilo se jim, že celá správa městská přešla do 90rukou českých a byly zřizovány české školy. Velký zlom přinesl rok 1869, kdy při volbách do českého sněmu podporoval Ninger českého kandidáta (v tehdejší době se volilo veřejně). Od té doby měl na škole problémy, které vyústily až k zhoršení zdravotního stavu. Požádal tedy o penzionování a k 1. červenci 1871 odešel do výslužby.
I potom se rád scházel se svými přáteli, velmi rád a poutavě vyprávěl. Líčil spletité příběhy často okořeněné peprnými vtipy. Byl jmenován čestným občanem města Písku.
V Chotěboři byla 5. července 1933 odhalena pamětní deska na jeho rodném domě.
Okresní úřad v Chotěboři schválil dne 9. února 1934 přejmenování ulice Zahradnické na Ningerovu.

Autor Miluše Škodová (Text redakčně upravila)
Ověření Chotěbořské literární osobnosti aneb od pera k počítači ; Otavan, roč.13, 1930-1931, strana 167-172 ; Otavan, roč.35, 8.3.1913, č. 10, strana 1, Karel Ninger
Dodavatel dat Městská knihovna Chotěboř
Odkazy Databáze autorit Národní knihovny Praha
Národní politika, 6.3.1913, č.64,