Otakar Štáfl

Syn řezbáře Josefa Štáfla. Žák krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera a Umělekoprůmyslové školy v Praze. Upozornil na sebe perokresbami krajinářských motivů a své grafické schopnosti uplatnil zejména v barevných dřevorytech zobrazující pohledy na pražská zákoutí. Rád ilustroval knihy pro mládež. Celé jeho dílo vyrostlo ze základních dojmů, načerpaných v rodné Českomoravské vysočině.
Kreslil a maloval již od mládí. Kvůli své zálibě nedokončil studia na brodském gymnáziu a odešel do Prahy věnovat se malířství. Zde byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmullera na pražské Akademii. Po jejím absolvování vynikl především jako grafik (průkopník ve tvorbě plakátů) a iustrátor dětských knih. Svá díla vystavoval a publikoval v uměleckých časopisech. Byl také organizátorem brodského kulturního života. Po válce se zasloužil o vybudování pomníku Karla Havlíčka a o vznik Havlíčkova muzea. Kromě obsáhlé tvorby z oblasti Vysokých Tater zachytil ve svých akvarelech starý Brod a v dioramatech připomněl osudy Karla Havlíčka Borovského (dnes umístěny v expozici o Štáflově životě a díle v tzv. Štáflově baště v městských sadech v Havlíčkově Brodě). Dnes již není moc známo, že Otakar Štáfl byl také režisér a divadelní i filmový herec. Jeho zálibou bylo horolezectví.
Zahynul spolu s manželkou při bombardování Prahy spojeneckými letadly.