Byla to rakousko-uherská psycholožka, první současná teoretička. Vyvinula teorii emocionálního hodnocení, která se odklonila od teorie pocitů směrem ke kognitivnímu přístupu.
Narodila se do rodiny Rudolpha Barty a matky Rosy Marie Blondiau. Vdala se za Roberta Arnolda a spolu se přestěhovali do Prahy. Pracovala jako sekretářka na Karlově univerzitě a navštěvovala kurzy psychologie.
V roce 1928 opustili Československo a emigrovali do Kanady. Měli spolu tři děti: Joan, Margaret a Katherine. V roce 1939 se rozvedli.
Studovala psychologii na University of Toronto. V roce 1939 získala bakalářský titul. Pokračovala postgraduálním studiem. Zkoumala vztah mezi emocemi a svalovým napětím. V roce 1940 získala magisterský titul a v roce 1942 doktorát.
Po dokončení studií byla zaměstnána na University of Toronto. V roce 1947 začala učit na Wellesley College. V roce 1948 nastoupila jako vedoucí katedry na Bryn Mawr College. O dva roky později se stala vedoucí katedry na Barat College. V roce 1952 přijala místo na Loyola University, kde se věnovala výzkumu. Cestovala pracovně do zahraničí, kde vyučovala na univerzitách (například ve východní Evropě).
V roce 1972 čelila neúspěchu na Spring Hill College kvůli nedostatečné podpoře od akademické obce. Přesunula se tedy na University od South Alabama, kde pokračovala ve zkoumání mozku. V roce 1975 odešla do penze. Čas využila k dopsání své knihy Paměť a mozek.
Zemřela v Tucsonu v Arizoně.
