PhDr. Jaroslav Petr

Narodil se v Poličce, kde také absolvoval reálné gymnázium. Za okupace se k připojil aktivně k odboji proti nacistické okupaci a byl zatčen za tisk a šíření protinacistických letáků. Následně strávil několik let v nacistických koncentračních táborech (v Pardubicích, Terezině, v Drážďanech a táboře Griebo v Sasku–Anhaltsku), kde zažil mnoho strastí, včetně bombardování a hladu.
Po válce vystudoval učitelský ústav a pedagogickou fakultu v Brně. V roce 1953 se stal ředitelem jedenáctiletky ve Svitavách a v roce 1964 ředitelem svitavského gymnázia, zasloužil se o výstavbu stávající budovy gymnázia.
I přes své předchozí členství v komunistické straně se neangažoval v prosazování komunistické ideologie ve škole. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 pronášel kritický projev na poradě ředitelů gymnázií, což vedlo k jeho vyloučení ze strany a propuštění ze školy (1970). Následně pracoval jako klinický psycholog v nemocnicích ve Svitavách a Kroměříži, kde se zabýval léčbou abstinujících alkoholiků. Jeho život byl poznamenán mnoha obtížemi a dramatickými událostmi, které zažil během války, ale přesto se snažil pozitivně přispívat k výchově mladé generace a pomáhat lidem v obtížných situacích.
V závěru života žil v Bystrém. Pojilo ho přátelství se spisovateli Petrem Jilemnickým a Karlem Novým, s básníkem Janem Vladislavem a režisérem Vojtěchem Jasným. Přispíval do různých sborníků, vydal ale i několik samostatných publikací. Například o Petru Jilemnickém „V žaláři“ nebo „Petr Jilemnický za okupace“, brožuru o rektoru ČVUT Viktoru Felberovi. Věnoval se také tématu protifašistického odboji v regionu. Některé jeho texty zůstaly v rukopisu a nevydány.