Petr Bezruč (Pseudonym)

Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, byl český básník, snad nejvýznamnější básník moravskoslezského regionu. Pocházel z Opavska, ale vyrůstal v Brně jako syn českého buditele Antonína Vaška. V letech 1877- 1885 studoval gymnázium v Brně. Pak následovala studia klasické filologie na pražské univerzitě, ale studia Bezruč nedokončil a v roce 1889 stal se pracovníkem na poště v Brně. V  roce 1891 složil úřednickou zkoušku jako poštovní  asistent ve Frýdku-Místku, která mu zaručila platový postup. Bezručův pobyt v Místku se stal pro vznik Slezských písní (původně Slezské číslo) stěžejní. Slezské číslo z roku 1903 byla původní časopisecká edice 22 až 31 básní a později byla sbírka rozšířena na 54 básní a vydaná pod názvem Slezské písně. Jedná se o dílo české poezie s tematikou sociálního  a národního útlaku na Ostravsku, Těšínsku a v Beskydách. Bezruč si všímal chudoby regionu a vše promítal do svých básní. Žil nevázaným životem a dokonce byl obviněn z velezrady a půl roku vězněn. Byl považován za autora dvou protirakouských básní, ale vídeňský soud uznal, že jde o literární mystifikaci. V literární teorii se uvádí, že Bezruč je často řazen do tzv. generace anarchistických buřičů přelomu 19. a 20. století, i když se k této skupině nehlásil. Dílo Slezské písně vyjadřuje buřičství sociálním a národnostním protestem proti útlaku slezského lidu. V roce 1893 se vrátil do Brna a až do roku 1927 pracoval na poště jako poštovní úředník, později inspektor a ředitel. V roce 1919 získal čestný doktorát na Karlově univerzitě a byl také jmenován Národním umělcem v roce 1945. Řád republiky  mu byl udělen v roce 1957. Bezruč zemřel v roce 1958 a jeho pohřeb se uskutečnil ve vestibulu Nové radnice v Ostravě, kde se k jeho rakvi přišly poklonit desetitisíce lidí. Smuteční řeč, kromě jiných osobností, pronesl i spisovatel Vilém Závada. Petr Bezruč je pochovaný na městském hřbitově v Opavě.