Mikuláš Matyáš

Dlouhá léta působil jako učitel v České Třebové.
Pocházel z Nekoře (dnes okres Ústí nad Orlicí), do školy chodil v Lanškrouně. Připravoval se na místo vyučujícího na "normální" škole, která v systému škol triviální - hlavní - normální představovala školy nejvyšší úrovně. Poté, co obdržel osvědčení, které ztvrzovalo, že se stal učitelem, působil jako domácí učitel v rodině lesníka v Poběžovicích.
R. 1845 nastoupil na uprázdněné místo v České Třebové, když se pro nedorozumění s obcí předchozí správce trojtřídní elementární školy Hynek Kulka vzdal místa. M. Matyáš byl nejen vynikajícím učitelem, ale i hudebníkem a učitelem hudby, také štěpařem a znamenitým včelařem. Byl ředitelem místní chrámové hudby.
Dr. Fr. Lašek ve svých Zapadlích osvícencích uvádí, že M. Matyáš "bydlel v novém přízemním domku na konci Skuhrovské ulice na břehu Třebovky vlevo od mostu".
R. 1868 se českotřebovská škola měnila na školu "hlavní", proto podstoupil zkoušky pro hlavní školy. Řízení školy však bylo svěřeno Janu Orthovi. Učitelské místo zastával a chrámový sbor řídil M. Matyáš do října 1884, kdy podal žádost, aby mohl odejít na odpočinek. Ještě tentýž měsíc však zemřel.
M. Matyáš požíval důvěry a úcty, byl dlouhá léta až do své smrti předsedou učitelské jednoty "Budeč českotřebovská" a zástupce učitelstva v c. k. okresní školské radě. Od r. 1877 byl předsedou v dozorčí radě Občanské záložny. Z jeho pera pochází nejedno pojednání z oboru včelařství. Dr. Fr. Rybička byl jeho důvěrným přítelem. Dr. Lašek v Zapadlích osvícencích připomíná, že: "Paní Matyášová, rozená Duspivová byla sestrou paní Pavly Dařílkové, tchyně Tykačovy." O jejich synovi Antonínovi se zde dovídáme, že studoval v Litomyšli a jako carský kapelník působil v Charkově a pak v Poltavě v Rusku. Nejrůznější hudební nástroje svědčící pro hudební všestrannost M. Matyáše přešly do majetku českotřebovského muzea.

Oba základní prameny F. Lašek a V. Kryšpín se rozcházejí rozdílem 2 dnů v datu úmrtí M. Matyáše:
22. 10. 1884 uvedeno u V. Kryšpína,
24. 10. 1884 uvedeno u F. Laška.